V Hodslavicích se dá během jediného výletu spojit historie, architektura i procházka krajinou. Obec na Novojičínsku je rodištěm Františka Palackého, stojí tu jeden z nejstarších dřevěných kostelů na severní Moravě a na návrší nad obcí také kamenný větrný mlýn. Okolí navíc protíná naučná stezka vedoucí podbeskydskou krajinou.
Palackého rodný dům býval také školou
František Palacký se narodil 14. června 1798 v domě, který nechal na konci 18. století postavit jeho otec Jiří Palacký. Budova nesloužila jen jako rodinné zázemí, ale také jako evangelická škola. Návštěva tak připomíná nejen pozdějšího historika a takzvaného Otce národa, ale i podobu evangelického venkovského domu, v němž prožil dětství.
Uvnitř se dochovala původní světnice s kolébkou, školní prostor a předměty spojené s Palackého raným životem i jeho pozdějším působením. Před domem stojí bronzová socha historika od Vladimíra Navrátila z roku 1968. Památkově chráněný objekt patří k nejvýznamnějším místům v Hodslavicích.
Rodný dům se otevírá v návštěvní sezoně, obvykle ve vybrané dny v týdnu a v sobotu. Mimo sezonu je možné prohlídku sjednat předem; aktuální režim návštěv zajišťuje Muzeum Novojičínska nebo obec.
Na návrší čeká mlýn z 19. století
Výraznou dominantou okolní krajiny je větrný mlýn na návrší západně od obce. Kamenná stavba holandského typu vznikla roku 1864 a svými rozměry se liší od drobných dřevěných mlýnů. Má válcovitý tvar, obvod přibližně 26 metrů, průměr 9,2 metru a výšku po okap zhruba osm metrů. Původní větrné kolo mělo průměr 18 metrů.
V mlýně se obilí mlelo a šrotovalo do roku 1931. Později, o několik let dál, byl přestavěn na obytný dům. Z vybavení zůstala dřevěná kruhová kolejnice s kovovými kolečky, po níž se otáčela střecha podle směru větru. K mlýnu vede polní cesta a zajímavý je především pohled zvenčí. Z otevřeného okolí se zároveň otevírají výhledy k Beskydám a směrem na Valašsko.
Dřevěný kostel svatého Ondřeje
Centrum historických zajímavostí doplňuje kostel svatého Ondřeje, který obec řadí mezi nejstarší dřevěné kostely na severní Moravě. Roubená jednolodní stavba s polygonálně uzavřeným presbytářem pochází z počátku 80. let 15. století. Její jednoduché provedení připomíná dobu, kdy dřevěné kostely běžně patřily k venkovským obcím.
V Hodslavicích stojí také evangelický kostel dokončený roku 1819 a novorománský kostel Božského Srdce Páně. Za pozornost stojí rovněž barokní fojtství, Fojtova stodola nebo Pilečkův dům. Evangelický kostel je navíc spojen přímo s Palackým: při jedné ze svých návštěv obce v něm pronesl své první a zároveň jediné kázání.
Stezka spojuje Palackého příběh s krajinou
Pro delší výlet lze zvolit Naučnou stezku Františka Palackého. Měří přibližně 11,5 kilometru a její absolvování zabere kolem tří hodin. Vede z Nového Jičína přes Svinec, Kojetín, Straník a Hostašovice až k Domorázskému sedlu. Celkově má lehkou až střední náročnost, ale v úsecích přes Skalky a Svinec je potřeba počítat s kopcovitým terénem.
Trasa připomíná Palackého život a zároveň představuje přírodu i geologii Podbeskydí. Po cestě se objevuje přírodní rezervace Svinec, pikritové mandlovce u Kojetína, lom u Straníku a prameny Zrzávky. Součástí okolní krajiny jsou také novější prvky inspirované místní historií, například vyhlídka Školní židle a takzvaný Základní kámen Hodslavice.
Odpočinek u Kacabaji
Po prohlídce památek nebo pěší trase může přijít na řadu vodní nádrž Kacabaja. Obec ji popisuje jako přírodní koupaliště a místo určené ke sportovnímu rybaření. V závislosti na sezoně a podmínkách nabízí prostor pro odpočinek a může být i zakončením výletu s rodinou.
Program v Hodslavicích lze poskládat z návštěvy Palackého rodného domu, zastavení u kostela svatého Ondřeje, výpravy k větrnému mlýnu a části naučné stezky. Delší varianta pokračuje celou trasou z Nového Jičína až k Domorázskému sedlu.