Na náměstí Komenského v Hluku stojí tvrz, jejíž historie se čte nejen z dochovaných zdí, ale také z nálezů pod nádvořím. V objektu na pravém břehu potoka Okluky sídlí Muzeum Hluk. Jeho expozice přibližuje archeologii, staré fotografie, kroje i lidové zvyky města.
Od dřevěného sídla k renesanční tvrzi
Hlucká tvrz patří k nejstarším památkám města. Městské podklady spojují listinu z roku 1303 s tehdejším dřevěným opevněným sídlem, samotná tvrz je písemně doložena od roku 1391. Původně šlo o dřevěnou gotickou vodní tvrz, která měla chránit sídlo před vpády z uherského prostoru.
Současná podoba vznikala postupně. Hlavní část stavby pochází z pozdně gotické přestavby na konci 15. století, v polovině 16. století získala tvrz renesanční ráz. Jednopatrová budova obepíná obdélné nádvoří a na severní straně navazuje na čtyřpatrovou hranolovou věž. Mezi renesanční prvky patří jižní křídlo, válcové schodiště a arkádový ochoz.
Hluk byl v roce 1525 králem Ludvíkem Jagellonským povýšen na městečko. Tvrz přitom zažila také ničivé události: město vyplenil turecký nájezd v roce 1663 a areál zasáhlo několik velkých požárů. Na jižní části nádvoří se dochoval erb spojovaný s Jaroslavem z Kunovic, který je v Hluku doložen roku 1559.
Co odhalilo nádvoří
Při revitalizaci tvrze probíhal od listopadu 2022 do července 2023 záchranný archeologický výzkum. Odkryté vrstvy zachytily vývoj místa od vrcholného středověku přes novověk až po nedávné úpravy. Archeologové našli například část dešťové kanalizace, kůlové jamky možná spojené s dočasnými konstrukcemi či historickým lešením a studnu, která byla konzervována už ve 20. století.
Mezi nálezy byly zlomky středověké i novověké keramiky, železné stavební kování, zvířecí kosti, lastury měkkýšů, skleněné střepy a kuchyňský odpad. Jižně od tvrze výzkum odkryl základy původního jižního vstupu s předbraním. V jeho okolí se podařilo zachytit části vodního příkopu a dvě řady dubových kůlů zatlučených do jílového podloží.
Expozice muzea představuje také archeologické doklady osídlení hluckého katastru a fotografie zachycující minulost města. Krojové a folklorní sbírky připomínají, jak se zde žilo a jak se oděv i zvyky měnily.
Kroj a tradice, které pokračují
U starší generace žen se dochovaly součásti oděvu jako ušničky, lajbl, fěrtůšek, jupky, vlňáky nebo kožuchy. Nosily se také vysoké boty a v zimě plstěné filčáky. Oblečení mužů se dříve odlišovalo podle rodinného stavu: ženatí muži nosili soukenné nohavice bez výšivek, soukenný kabát a v létě černý širák. Dnes se jejich oděv podle městských podkladů často od oblečení svobodných mužů neliší.
V Hluku se udržela také jízda králů. Jako svatodušní objížďka je doložena zprávami ze 60. let 19. století. Po přerušení v 50. letech 20. století byla obnovena roku 1957 a od roku 1975 se koná každé tři roky v rámci Dolňáckých slavností. Hlucká podoba se od jiných jízd liší krojem, výzdobou koní i pravidly, podle nichž se jezdci účastní.
Od tvrze k domkům Na Rajčovně
Muzeum v tvrzi je jiné než Muzeum folkloru a tradic v památkových domcích Na Rajčovně. Tato místa se však doplňují: domy čp. 283 a 284 ukazují lidové bydlení 18., 19. a počátku 20. století. Další rekonstruované objekty nesou označení Muzejní. V domcích čp. 260 a 261 jsou k vidění tradiční kuchyně, hospodářské nářadí, slovácký ornament, kroje a výšivky. Tvrz dnes slouží také jako kulturní a společenské centrum.
Muzeum Hluk najdete na adrese náměstí Komenského 162. Sezónní víkendový provoz má v červnu až srpnu; skupinové návštěvy lze domluvit předem na telefonu 776 016 242 nebo e-mailem. Prohlídky památkových domků se objednávají u města Hluk.
Další archeologický výzkum začal v červenci 2026 v areálu bývalého Penkova statku. Mezi nálezy byly středověké keramické zlomky, zvířecí kosti, stavební kování, mince a hrot střely z kuše. Tyto předměty nejsou součástí expozice Muzea Hluk.