Asi osm kilometrů severně od Příbrami, na okraji Brd, stojí zámek, jehož příběh sahá od středověké tvrze až k prvnímu letnímu pobytu prezidenta T. G. Masaryka. Hluboš dnes není běžně otevřeným zámkem s pravidelnými prohlídkami. Areál, poznamenaný desetiletími různorodého využívání i chátrání, má před sebou další kapitolu: plánovanou přeměnu na hotelový resort.
Od středověké tvrze k šlechtickému sídlu
Hluboš je v písemných pramenech doložena nejpozději roku 1355. Tehdy šlo o farní ves s obrannou tvrzí, která se stala základem pozdějšího panství. V 18. století nechali Hochbergové z Hennersdorfu původní stavbu přestavět na barokní zámek. O další výraznou změnu se v 19. století postarali Oettingen-Wallersteinové, kteří mu dali novorenesanční a romantizující podobu.
K sídlu patřil anglický park, botanická zahrada a arboretum. Sbírka měla v době svého největšího rozkvětu podle současného provozovatele přes dva tisíce druhů rostlin. Mezi zmiňovanými exempláři byly také rané jinany dvoulaločné, cedry libanonské a jedlovce kanadské.
Park, exotické rostliny a neobvyklý skleník
Součástí někdejšího zahradního zázemí byl mimořádný skleník se sedm metrů vysokou umělou skálou, vodopádem a jezírkem. Dnes nejde o prostor, který by si návštěvníci mohli běžně prohlédnout. Jeho popis však dokládá, jakou pozornost majitelé věnovali nejen samotnému zámku, ale i jeho okolí.
Hluboš tak byla vedle šlechtického obydlí také místem, kde se potkával zájem o botaniku s dobovou zálibou v exotických rostlinách a krajinářsky působivém prostředí. Park a botanické sbírky přitom patří k částem areálu, které citlivě reagují na změny vlastnictví i způsobu využití.
Prezidentské léto před Lány
Po vzniku Československa si zámek na roky 1920 až 1921 pronajala prezidentská kancelář. Hluboš se tak stala prvním letním sídlem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, ještě předtím, než se s letními pobyty hlavy státu spojily především Lány. Masaryk zde pobýval s manželkou Charlottou a rodinou a využíval také zámecký park.
V době jeho pobytů se zároveň uzavírala šlechtická kapitola zámku. V rámci pozemkové reformy přešel objekt z původního aristokratického majetku a roku 1925 jej koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Jeho rodina zámek vlastnila až do znárodnění za komunistického režimu.
Od znárodnění k plánovanému resortu
Po druhé světové válce zámek přišel o svou původní funkci. Sloužil armádě, později také jako ubytovna pro pracovníky uranových dolů a jako školské zařízení. Využívání během druhé poloviny 20. století se podepsalo na stavu stavby i jejích interiérů; části historického vybavení byly poškozeny nebo rozkradeny.
Po restituci potomkům Josefa Kolaříka začala obnova areálu. Od roku 2001 byla v zámku přístupná expozice věnovaná Masarykovi, ta však později zanikla a objekt se uzavřel. Návštěvníci proto nemohou počítat s pravidelnými prohlídkami jako u běžně přístupných státních zámků; přístupný může být park, exteriér nebo konkrétní akce.
Projekt Chateau Masaryk počítá s rozsáhlou rekonstrukcí a vznikem hotelového resortu s apartmány, restaurací a wellness zázemím. Jeho nová etapa byla zahájena v roce 2025. Plán počítá přibližně se 180 lůžky, rozsah záměru i termíny se však mohou během prací měnit. Zámek je stavebně stabilizovaný mimo jiné díky novým střechám, stále ale nese stopy dlouhého zanedbání.