Dubové stromořadí najdete před loveckým zámkem Ohrada, v prostoru mezi Munickým a Zvolenovským rybníkem. Cesta vede od průčelí zámku směrem k bráně zoologické zahrady a je přístupná pěším. Krátká vycházka tak nabízí nejen pohled na historické sídlo, ale také kontakt se starými stromy a krajinou, která má význam pro ochranu přírody.
Barokní nástup k Ohradě
Lovecký zámek nechal Adam František ze Schwarzenbergu postavit v letech 1708 až 1713. Sloužil jako místo spojené s lovem i jako reprezentativní sídlo a alej měla návštěvníky přivést k zámku důstojným způsobem. V době jejího založení byla okolní krajina otevřenější a budova v ní proto vynikala výrazněji než dnes.
Podle odborných podkladů mohly původní stromy tvořit především lípy. Dnešní alej má však převážně podobu dubového stromořadí, v němž se objevují hlavně duby letní a v menší míře i další druhy dubů. Proměna výsadby ukazuje, že historická krajina se během staletí postupně mění, i když si zachovává původní kompoziční význam.
Čtrnáct dubů před zámkem
V aleji je podle odborného programu Národního zemědělského muzea evidováno čtrnáct dubů. Na první pohled vytvářejí souvislé stromořadí, jednotlivé stromy se ale liší věkem, tvarem i kondicí. Jejich koruny dnes na některých místech částečně cloní výhled na Ohradu a přilehlý areál.
Právě starší a odumírající části dřevin jsou přitom pro přírodu velmi cenné. Dutiny, poškozená místa, praskliny i odumřelé větve poskytují úkryt a prostor k vývoji řadě organismů. To, co může při procházce působit jako známka stáří nebo nedokonalosti stromů, má v místním ekosystému důležitou funkci.
Chráněné území s významnými brouky
Dubová alej leží v přírodní památce Hlubocké hráze o rozloze 67,2428 hektaru. Chráněné jsou zde staré aleje, skupiny stromů, porosty zámeckého parku i prostředí významných a zvláště chráněných živočichů. Lokalita je současně součástí evropsky významné lokality soustavy Natura 2000.
Staré a přestárlé duby jsou důležitým zázemím pro saproxylický hmyz, tedy živočichy vázané na mrtvé nebo rozkládající se dřevo. Mezi zdejší významné druhy patří silně ohrožený tesařík obrovský a ohrožený roháč obecný. Zachování aleje proto nesouvisí jen s podobou historického prostoru, ale také s ochranou nenápadného společenstva, které ve stromech žije.
Co spojit s procházkou
Prostor aleje je určen pěším a vjezd motorových vozidel do něj není povolen. Návštěvu lze spojit s prohlídkou Národního zemědělského muzea Ohrada, které sídlí přímo v barokním loveckém zámku. Jeho expozice se věnují lesnictví, myslivosti a rybářství, tedy oborům úzce spojeným s okolní krajinou. Veřejnosti bylo muzeum zpřístupněno už 15. září 1842.
Trasa může pokračovat k Munickému rybníku nebo k zoologické zahradě. Při pohybu mezi stromy je důležité nevstupovat zbytečně do kořenových zón a neodnášet ani nepřemisťovat odumřelé části dřevin. Také ochrana aleje je doložena především jejím začleněním do přírodní památky Hlubocké hráze a evropsky významné lokality, nikoli samostatným zápisem celé aleje mezi kulturní památky. Její hodnota tak vychází ze spojení barokní kompozice, historické krajiny a živého přírodního prostředí.