V domku čp. 362 v památkové rezervaci Betlém Hlinsko čeká stálá expozice věnovaná masopustním obchůzkám na Hlinecku. Představuje tradiční masky, jejich úlohy i průběh obchůzky. Nejde přitom jen o pohled do minulosti: v několika obcích se maškary dodnes vydávají od domu k domu.
Masky, fotografie i film
Expozice nabízí kostýmy vybraných masopustních postav, fotografie z obchůzek a krátký dokumentární film. Součástí jsou také dokumenty k nominaci na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO, kam se hlinecké obchůzky dostaly v roce 2010. Výklad i film jsou dostupné v češtině a angličtině.
Prohlídka pomůže porozumět tomu, co jednotlivé postavy v průvodu dělají. V masopustní sezoně na ni lze navázat návštěvou některé z obcí, kde se obyčej odehrává v současnosti. Tradice se udržuje zejména v Hamrech, Studnici, Vortové a v hlinecké místní části Blatno; programy se mohou konat také v Betlémě a na Veselém Kopci.
Obchůzka, která se proměnila jen málo
Podobu masopustního obyčeje zaznamenal už Karel Václav Adámek. V monografii Lid na Hlinecku z roku 1900 popsal masky, obchůzku, pohoštění i říkání maškarádů. Od té doby se tradice podle odborných podkladů změnila jen málo. Méně je míst, kde se průvody konají, a od konce 60. let 20. století se obchůzka často přesouvá z masopustního úterý na nejbližší sobotu či neděli.
Před průvodem se připravují kostýmy, hudba a pohoštění. Ráno se masky sejdou a požádají starostu o povolení k obchůzce. Pak za doprovodu dechové kapely navštěvují jednotlivá stavení, kde tančí a žertují s obyvateli. Dostávají občerstvení i finanční příspěvky. K někdejším přáním dobré úrody, zdraví, plodnosti a prosperity hospodářství dnes přibyla výrazná společenská a zábavní stránka, starší významy ale z tradice nevymizely.
Červené a černé masky
Průvod tvoří dvě skupiny: červené, označované také jako pěkné, a černé neboli šeredné masky. Červené vedou obchůzku a přejí zdraví a štěstí. Čtveřice Turků před domy předvádí obřadní tanec. Mezi další postavy patří Laufr či Strakatý, Ženuška, Ras, Kobyla, Žid, Kominík a Slaměný. Složení se může v jednotlivých obcích lišit.
O hudební doprovod se obvykle starají dechové nástroje, například klarinet, křídlovka, pozoun, trombon a bicí. Výraznou částí závěru obchůzky je porážení Kobyly: postava je symbolicky odsouzena, přečte se její testament a maska je „poražena“. Poté znovu ožije a masky tančí s diváky. Obřad se vykládá jako obraz konce zimy a znovuzrození jara.
Prohlídka Betléma Hlinsko
Expozice je součástí prohlídkového okruhu s průvodcem. Prohlídka trvá přibližně 45 minut a skupina může mít nejvýše 30 osob. Organizované návštěvy vyžadují rezervaci předem, u větších běžných skupin ji muzeum doporučuje. Děti mohou využít výtvarnou dílnu a školy si po objednání mohou domluvit program s fotografiemi, originálními maskami a filmem.
Návštěvu lze spojit s okruhem Řemeslnická obydlí, který přibližuje život drobných řemeslníků v Hlinsku od druhé poloviny 19. do počátku 20. století. Otevírací dobu, vstupné a termíny obchůzek zveřejňují Muzeum v přírodě Vysočina a město Hlinsko.