Konůvky leží v lesích Ždánického lesa a patří k místům, kde se dá minulost číst přímo z terénu. Na první pohled tu návštěvník najde především les, louky a nerovnosti v krajině. Při bližším pohledu se však objeví pozůstatky středověké vsi, jejího panského sídla i sakrálního areálu.
Lokalita administrativně spadá pod Heršpice v Jihomoravském kraji. Jako výchozí místa se uvádějí také Mouřínov a Rašovice. Z Mouřínova vede ke Konůvkám přibližně čtyřkilometrová cesta kopcovitým terénem, takže jde o výlet určený především pěším.
Pravidelná vesnice u potoka
Konůvky se v písemných pramenech objevují poprvé roku 1365. Archeologové jejich podobu určili jako krátkou dvojřadou lesní lánovou vesnici. Podle rekonstrukcí tu po obou stranách potoka stálo 33 usedlostí. Domy měly půdorys ve tvaru písmene L, který se označuje také jako hákový dvůr.
Nešlo tedy o volně rozptýlené chalupy. Ves měla pravidelnější uspořádání a jednotlivá hospodářství poskytovala prostor pro zemědělství i řemeslnou činnost. O každodenním životě obyvatel vypovídají nálezy keramiky, železných nástrojů, zbraní a částí výzbroje. Archeologové objevili také stavební prvky, předměty z domácností a výrobky z bronzu či skla.
Tvrziště připomíná život místní vrchnosti
V jižní části vsi stálo zemanské sídlo. Tvrz měla nepravidelný čtyřúhelníkový půdorys a skládala se ze dvou obytných budov a pece. Areál chránil dvojitý příkop s valem. Dnes jsou patrné především terénní stopy a konzervované základy, podle nichž lze rozpoznat původní členění tvrziště.
Zachovaná chlebová pec je drobným, ale výmluvným detailem. Ukazuje, že tvrz nebyla pouze obranným místem, nýbrž také obytným a hospodářským zázemím. V porovnání se zbytky běžných usedlostí tak pomáhá představit si rozdíly mezi životem vesničanů a místní vrchnosti.
Kostelík, hřbitov a pahorek motte
Součástí archeologicky zkoumaného prostoru je také areál spojovaný s kostelíkem a hřbitovem. Odborné materiály zmiňují i ossarium, tedy kostnici. U některých terénních útvarů ale zůstává výklad otevřený, proto se o této části lokality přesněji mluví jako o sakrálním areálu nebo o pozůstatcích interpretovaných jako kostelík.
Další výrazný útvar se nachází uprostřed údolí. Jde o uměle navršený pahorek typu motte, který má přibližně 20 metrů v průměru a obepíná ho asi pět metrů široký příkop. Mohl být základem menšího panského sídla, jeho účel ani přesné datování však nejsou spolehlivě objasněny. Nelze vyloučit ani možnost, že souvisel s nedokončenou nebo později přemístěnou fortifikací.
Po zániku vesnice zůstaly stopy v lese
V roce 1481 jsou Konůvky uváděny jako pustá ves. Jejich zánik se spojuje s násilnou událostí v průběhu 15. století, nejspíše s požárem nebo vojenským zásahem. Tento výklad ale nelze chápat jako přesně doložený popis konkrétní události. Po opuštění začaly zbytky staveb postupně zarůstat a splývat s okolní krajinou.
První konzervační práce na odkrytých konstrukcích proběhly v 70. letech 20. století. Další následovaly mezi lety 1999 a 2002. Díky nim lze dnes rozeznat základy několika domů, tvrziště s pecí, sakrální areál i pahorek motte. Konůvky tak fungují jako venkovní archeologická lokalita, kde místo vitrín návštěvníka provázejí půdorysy, valy, příkopy a další stopy v terénu.
Ke Konůvkám se vyráží po značených cestách. Trasa vede nerovným a místy kopcovitým terénem. Lokalita nemá vlastní návštěvnické centrum ani běžnou poštovní adresu, proto se při cestě hodí turistická mapa nebo mapová aplikace. Stav značení a průchodnost cest se mohou měnit.