V severovýchodní části Heřmanova Městce, v Havlíčkově ulici, stojí židovský hřbitov s rozlohou téměř čtyř tisíc metrů čtverečních. V jeho 21 nestejně dlouhých řadách je rozmístěno 1 077 náhrobků. Kameny s nápisy v hebrejštině, němčině i češtině doplňují reliéfy a symboly, které dokládají proměny zdejšího náhrobního umění i života židovské obce.
Od nejstarších náhrobků k dnešní podobě
Přesný rok založení hřbitova není znám, protože se nedochoval písemný doklad. Tradice jeho vznik klade před rok 1430; židovské osídlení města je doloženo už v první polovině 15. století. Nejstarším čitelným náhrobkem je kámen z roku 1647.
Areál se postupně rozšiřoval nejméně pětkrát. První známá úprava se datuje do roku 1667, zásadní proměnu pak přinesl rok 1838. Tehdy hřbitov získal dnešní rozlohu a vznikla márnice. Poslední pohřeb se tu konal v roce 1940.
Symboly a osudy vytesané do kamene
Mezi náhrobky lze sledovat různé podoby židovského pohřebního umění ve východních Čechách. Nejméně 48 kamenů má asymetrický tvar. Další zdobí rostlinné ornamenty, žehnající ruce nebo konvice. Nápisy a výzdoba připomínají, jak se v čase měnil způsob, jímž pozůstalí uctívali zemřelé a vyjadřovali jejich příslušnost ke komunitě.
Výrazným místním náhrobkem je ornamentálně zdobená tumba z roku 1844. Z poloviny 19. století pochází také monumentální hrobka rodiny Baierů. Zajímavou vazbu na širší okolí připomíná náhrobek Abrahama Weisse, na němž je vytesána synagoga v Přelouči, kterou Weiss založil.
Márnice přibližuje pohřební zvyklosti
Márnice postavená roku 1838 ukazuje, jak probíhalo poslední rozloučení v místní komunitě. K vidění je obecní rakev, která podle zdejší praxe sloužila pouze k přepravě zemřelého. Samotný pohřeb se pak konal v rubáši; jde o popis zvyklosti v Heřmanově Městci, nikoli o obecné pravidlo pro všechny židovské pohřby.
V budově je také pohřební vůz převezený z židovského hřbitova v Hořicích v Podkrkonoší. Vitríny doplňují předměty a vysvětlení rituálních zvyklostí. Nacistické oběti připomíná pamětní deska na márnici a součástí areálu je rovněž domek správce.
Branka v severní zdi a přístup do areálu
V severní ohradní zdi se nachází takzvaná kohenská branka. Spolu s rozmanitými náhrobky, jejich nápisy a reliéfy patří k detailům, které při prohlídce přibližují pravidla i význam jednotlivých částí hřbitova.
Areál bývá přístupný v určených dnech a časech. Mimo ně lze vstup domluvit s pracovníky židovských památek nebo s turistickým informačním centrem; podmínky se mohou měnit. Hřbitov je pietním místem i svědectvím o dějinách zdejší židovské komunity.