Z centra krajinné kompozice kolem zámku se dá pokračovat do lesoparku Palác, kde upravené parkové cesty pozvolna střídají sady, lesní porosty a přírodnější zákoutí. Území navazuje také na Bažantnici a je součástí přírodního parku Heřmanův Městec, který chrání zdejší krajinný ráz i jeho přírodní, estetické a kulturně-historické hodnoty.
Lesopark nemá jednu přesně vyznačenou návštěvnickou adresu. Jako orientační body poslouží Heřmanův Městec, zámecký park, ulice Pokorného a značení naučných tras.
Od zámecké obory k lesním cestám
Zámecký park původně vznikl jako obora a jeho anglická krajinářská podoba se rozvíjela zejména v 19. století. Zahrnovala také svahy a úpatí Paláce. V krajině jsou dodnes patrné někdejší osy, aleje a cesty propojující různé části panství.
Park při utváření využívá zvlněný terén i osu Podolského potoka. Hlavní průhled míří k zámku a v dálce jej doplňuje silueta Kunětické hory. Směrem do Paláce se prostředí mění: parkový les a enklávy sadů postupně přecházejí v rozsáhlejší lesní komplex. Procházka tak může začít mezi upravenými parkovými scenériemi a pokračovat po cestách s mnohem přírodnějším charakterem.
Proč tu zůstávají staré stromy
V lesoparku se střídají staré listnaté porosty, aleje, louky a cesty. Přírodní památka Heřmanův Městec má rozlohu přibližně 63,9 hektaru a chrání především saproxylický hmyz, tedy druhy závislé na mrtvém či odumírajícím dřevě. K nejznámějším patří páchník hnědý.
Tento brouk žije v dutinách starých listnáčů, zejména dubů, lip a buků. Potřebuje stabilní mikroklima i rozložené dřevo, označované jako červený trouch. Proto se v některých částech ponechávají staré stromy, jejich torza nebo trouchnivějící dřevo. To, co může působit jako zanedbané místo, má důležitou roli pro zdejší biodiverzitu. Ponechané dřevo i zásahy, které berou ohled na bezpečnost návštěvníků a chráněné druhy, je proto třeba respektovat.
Geologická stopa dávných moří
Palác má také pozoruhodnou geologickou minulost. V hrubozrnných arkózových pískovcích na zdejším vrchu byly historicky doloženy nálezy trilobitové fauny ze středního kambria. Odborníci zde popsali rovněž ichnofosilie typu Zoophycos, tedy stopy činnosti dávných organismů, které jsou v kambrických horninách mimořádně vzácné.
Geologické souvislosti přibližuje šest zastavení naučné stezky Heřmanův Městec – Město u dvou moří. Trasa vysvětluje, jak se do dnešní krajiny otiskly pozůstatky dvou různých moří. Podle geologického průvodce vede od Paláce přes Nákle ke Konopáči, a lze ji tak spojit s delší vycházkou. Historické naleziště není místem, kde by návštěvníci běžně hledali trilobity; jeho význam spočívá v geologickém příběhu a odborných dokladech.
Procházka nebo výlet na kole
Kratší výlet může zůstat u cest v zámeckém parku a lesních partií Paláce. Kdo má více času, může pokračovat směrem k Nákli a Konopáči. V lesních úsecích a na prašných cestách se hodí pevná obuv.
Územím vedou také cyklotrasy. Trasa 4179 spojuje Březinku, Heřmanův Městec, Přírodní park Palác a Bačalský Mlýn. Cyklotrasa 4208 pokračuje přes Heřmanův Městec, Palác, Úherčice, Zdechovice, Kostelec u Heřmanova Městce a Vápenný Podol. Na lesní a polní úseky je vhodnější trekingové kolo než silniční model.