U Drakova nečekejte zachované hradní zdi ani nádvoří. Na skalisku nad levým břehem Černé Opavy zůstaly po středověkém hrádku především terénní stopy, které se v porostu snadno přehlédnou. Místo leží v katastru Heřmanovic v Moravskoslezském kraji, zhruba půl kilometru severně od myslivny Drakov.
Název se někdy spojuje s Vrbnem pod Pradědem, jde však o jinou obec. Drakov není ani nedaleký Quinburk, označovaný také jako Kvinburk – ten představuje samostatnou historickou lokalitu.
Hrádek nad řekou a cestami
Přesné stáří Drakova není jisté. Některé regionální prameny kladou jeho vznik do druhé poloviny 13. století, archeologická evidence spíše počítá se 14. stoletím. Poloha nad řekou poskytovala přehled o údolí a zdejších cestách. Přirozenou ochranu skalního výběžku doplňoval příkop s valem.
Hrádek mohl sloužit jako opěrný bod a strážní místo nad komunikacemi, které vedly údolím Černé Opavy. V historických výkladech se objevuje také možnost, že tu fungovala celní stanice. Tato role ale není bezpečně doložená. Z výšky nad řekou bylo možné sledovat pohyb lidí i zboží v krajině, kde se setkávaly obchodní a další cesty přes Jeseníky.
O zániku hrádku se uvažuje v souvislosti s požárem, čemuž by mohly nasvědčovat zuhelnatělé nálezy. Jde však o archeologický výklad, nikoli o přesně zaznamenanou událost. Stejně tak není jako jistý fakt potvrzeno, že Drakov zničilo husitské tažení v roce 1428.
Stopy, které je potřeba hledat
Z někdejšího opevnění dnes zůstalo skalisko, příkop, val a méně výrazné nerovnosti terénu. Drakov proto není klasickou zříceninou s dochovanými interiéry ani upraveným návštěvnickým areálem. Pro orientaci se využívá cesta od mostu k samotě Drakov: za mostem se odbočuje vlevo a pokračuje podél Černé Opavy ke skalisku.
Místo nemá vlastní návštěvnické zázemí a orientace může být obtížnější. Při plánování cesty se lze opřít o názvy Drakov, myslivna Drakov a Černá Opava, přesná adresa zříceniny není k dispozici.
Od středověkého opevnění k železářství
Historie okolí nekončí u hrádku. Nedaleko stojí pozůstatek dřevouhelné vysoké pece, známé jako Vavřincova nebo Lorenzova. Postavili ji v letech 1808 až 1811, kvůli zastaralé technologii tavby dřevěným uhlím však fungovala pouze do roku 1814.
Kamenné těleso pece je přibližně 6,5 metru široké i dlouhé a dosahuje výšky kolem 10 metrů. V okolí Drakova se tak vedle stop středověkého opevnění dochovala i připomínka železářské výroby a zaniklé osady.
Pověst o Pavle
K místu se váže také lidová pověst o hradní dceři Pavle. Její černé vlasy měly podle příběhu dát jméno Černé Opavě. Jde o legendu, ne o historický doklad.
Drakov je významným archeologickým nalezištěm. Při pohybu v lokalitě je proto důležité neodkopávat zeminu a nezasahovat do pozůstatků. Jejich hodnotu tvoří především souvislosti mezi středověkým opevněním, cestami, řekou a pozdější prací lidí v údolí.