K Mützelovu obrázku se dá dojít při přechodu hřebene Jizerských hor. Plechová schránka se stříškou a mariánským motivem je umístěná ve skalním výklenku pod severní částí Ptačích kup. Pod ní visí tabulka připomínající hajného Ferdinanda Mützela, kterého zde při obchůzce hejnického revíru v létě 1866 postřelili pytláci.
Hřebenová trasa mezi skalami
Nejčastější přístup vede po červené značce z Nové Louky přes Hřebínek a Ptačí kupy k Holubníku. Kdo chce zvolit delší cestu, může vyrazit z Ferdinandova kolem vodopádu Velkého Štolpichu a přes Krásnou Maří. Okolí skal je kamenité a za mokra, námrazy či sněhu kluzké; v zimě je třeba počítat také s obtížnější orientací a náročnějším sestupem.
Ptačí kupy jsou skalnatý masiv s vrcholem ve výšce přibližně 1013 metrů. Leží v přírodní rezervaci o rozloze zhruba 11,8 hektaru, která byla poprvé vyhlášena v roce 1960. Chrání horské porosty, květenu i žulové útvary vytvarované mrazovým zvětráváním. Z vrcholových skal je vidět na Frýdlantsko, západní Jizerské hory, vodní nádrž na Černé Nise i Ještědský hřbet. Nedaleký Holubník dosahuje výšky přibližně 1071 metrů; pokračovat lze také směrem k Nové Louce, Hřebínku, Velkému Štolpichu nebo Krásné Maří.
Ptačí kupy leží v CHKO Jizerské hory a zároveň v přírodní rezervaci. Návštěvníci mají zůstávat na značených cestách, nerozdělávat oheň a netábořit mimo vyhrazená místa. Ohleduplné zacházení se týká i samotného obrázku.
Co se stalo při obchůzce v roce 1866
Příběh útoku zachytil v roce 1925 adjunkt Anton Michler ve své vzpomínce. Tři lesníci podle ní při obchůzce nejprve zaslechli výstřely. V lese pak našli vnitřnosti ze dvou kusů vysoké zvěře, což považovali za stopu pytláctví. Při následném střetu zasáhla Mützela střela do krku a ruky.
Hajný útok přežil a později se vrátil do služby. Vyprávění, že krátce po postřelení zemřel, neodpovídá skutečnosti: Ferdinand Mützel zemřel až 19. ledna 1878 v Machníně, ve věku 46 let, na plicní tuberkulózu. Pytláky se nepodařilo vypátrat.
Mützel se narodil 6. ledna 1832 v Kunraticích u Frýdlantu a do lesnické služby nastoupil v roce 1851. Během kariéry působil v Hanychově, Liberci, Ruprechticích a Hejnicích. Obrázek tak připomíná konkrétního hajného a jeho osud, nikoli jen obecný příběh o dávných střetech lesníků s pytláky.
Obrázek se vracel na původní místo
Není doloženo, kdo první obrázek vyrobil ani kdy se ve výklenku objevil. Podoba plechové tabulky se stříškou a mariánským motivem je však známá. Horské počasí památku opakovaně poškodilo. V roce 1949 ji našel Karel Lutz a po renovaci v libereckém muzeu ji 12. června 1961 společně s Miloslavem Nevrlým vrátil na původní místo.
Další opravy proběhly v letech 1979, 1984 a v polovině 90. let. Podíleli se na nich mimo jiné Dietmar Lauer, Helena Sobková, Jindřich Hippman a Miloslav Lejsek. Jedna z podob dostala v roce 1986 ochranný lak. Původní obrázek byl kvůli náročným horským podmínkám sejmut v roce 2007.
V roce 2009 vznikly nezávisle na sobě dvě nové verze. Andreas Prescher z německého Großschönau dopravil jednu z nich na běžkách z Nové Louky a 4. dubna ji instaloval pod Ptačími kupami. V červnu téhož roku ji Spolek Patron nahradil obrázkem od Miroslava Bičiště staršího.
Prescherova verze později zamířila do Lužických hor. Po úpravě a doplnění textu byla v listopadu 2011 použita jako památka hajného Valentina Fiedlera, kterého v únoru 1933 zastřelili pytláci u osady Mlýny. Tak se jeden obrázek spojil se dvěma příběhy mužů, kteří při ochraně lesa zahynuli v pohraničních horách.
Nejnovější dohledaná obnova Mützelova obrázku se uskutečnila na jaře 2023. Opravoval se především kastlík chránící obraz a spodní tabulka s nápisem. O drobné památky v Jizerských horách dlouhodobě pečuje Spolek Patron, který je vyhledává, dokumentuje a podle možností opravuje.