Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Hejnice

Na Jizeru za žulovými skalami a výhledy do hor

Druhá nejvyšší hora Jizerských hor měří 1 122 metrů a místo rozhledny nabízí vyhlídku z balvanitého žulového vrcholu. Leží v přírodní rezervaci Prales Jizera, kde horská krajina nese také stopy někdejšího poškození lesů.

Publikováno
14. září 2026, 23:31
Kde
Jizera, Hejnice

Výstup na Jizeru končí mezi žulovými balvany ve výšce 1 122 metrů. Vrchol v centrální části Jizerských hor je po Smrku druhou nejvyšší horou pohoří a jednou z jeho výrazných skalních vyhlídek. Z vrcholových skal se otevírá pohled na náhorní plošinu i okolní hřebeny.

Skalní vyhlídka místo rozhledny

Hrubozrnná žula vystupuje na Jizeře přímo na povrch. Tvoří mohutné balvany a skalní stupně, na strmějších svazích se přidávají suťová pole. Závěr cesty proto může být náročnější a vyžaduje jistý krok.

Za dobré dohlednosti lze odtud spatřit Smrk, Bukovec, Černou horu nebo Smědavskou horu. V nižší krajině se objevuje přehrada Souš a okolní rašeliniště, vzdálenější pohled může dosáhnout ke Krkonoším, Ještědu či Troskám. Mlha a nízká oblačnost ale panorama rychle zakryjí.

Les, který se proměňuje

Jizera leží v přírodní rezervaci Prales Jizera na území Hejnic. Chráněná plocha má přibližně 93,6 hektaru a zahrnuje cenné porosty, květenu i výrazné krajinné útvary. Rezervace byla poprvé vyhlášena v roce 1960, její současné vyhlášení pochází z konce roku 1987.

Označení prales neznamená, že tu návštěvníka čeká neporušený les. Jizerské hory v minulosti zasáhly imise i další zásahy. Dřívější podobu přirozenějších horských smrčin dnes připomínají majestátní souše, roztroušené staré smrky a porosty ponechané přirozenému vývoji. Tlející dřevo a odumřelé stromy jsou součástí proměny lesa, nikoli jen pozůstatkem poškození.

Na vrchol z okolí Smědavy

Jizera je pěším cílem, na který navazují trasy v okolí Smědavy a Knajpy. Výlet lze spojit s putováním po náhorní plošině a kolem rašelinišť. Starší turistické popisy vedou žlutě značenou stezku z cesty mezi Knajpou a Smědavou; ta stoupá západním svahem k vrcholu. Značení, průchodnost tras a případná omezení se mohou měnit, proto je třeba vycházet z aktuální mapy nebo informací správy CHKO.

Lesní cesta a skalnatý závěr mají odlišný charakter. Po dešti, při námraze nebo ve sněhu může být povrch kluzký, takže podmínky ovlivní náročnost výstupu. V rezervaci se pohybujte po značených cestách a nevstupujte do citlivých porostů; chránit je třeba také rostliny, staré stromy a skalní útvary.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit