Recitál v barokním poutním areálu
Hejnický chrám Navštívení Panny Marie bude v sobotu 29. srpna 2026 dějištěm koncertu Dvořákova festivalu. Varhanní recitál Pavla Svobody začne v 15:30 a vstupné činí 150 korun. Svoboda je laureátem soutěží Pražské jaro a Bach-Wettbewerb Leipzig.
Chrám stojí na jižním okraji Hejnic, pod úpatím Jizerských hor. Spolu s ambitem a někdejším františkánským klášterem tvoří rozsáhlý historický areál, který je výraznou součástí města. Koncert tak nabízí možnost poznat nejen hudbu, ale i místo s dlouhou poutní tradicí.
Od Bacha přes Mozarta k Lisztovi
Program propojuje několik podob varhanní tvorby. Zazní Bachovo Preludium G dur, chorální skladba Erbarm dich mein, o Herre Gott i jeho známá Toccata a fuga d moll. Mozartovy skladby zastoupí Variace na téma Ah, vous dirai-je, maman, Adagio C dur a Andante F dur.
V závěru se posluchači vrátí k Bachovu odkazu prostřednictvím hudby Ference Liszta. Na programu jsou Variace Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen, úprava Mozartova Ave verum a Preludium a fuga na tóny B-A-C-H. Po barokních skladbách a Mozartově hudbě tak přijde na řadu Lisztův romantický pohled.
Historická skříň a koncertní varhany
V hejnickém chrámu se uplatní také samotný nástroj. Jeho skříň pochází z barokních varhan Johanna Valentina Englera, které byly do kostela instalovány v roce 1798. Současný koncertní nástroj postavili krnovští varhanáři Rieger v roce 1929. Má dva manuály a 41 rejstříků.
Pavel Svoboda se věnuje také historickým varhanám. Koncertoval v Evropě, Spojených státech, Kolumbii i Číně a natočil Bachova díla na historické varhany Silbermann v saské Röthě u Lipska. V Hejnicích zazní jeho program v prostředí velkého poutního chrámu s barokní varhanní skříní.
Co dalšího v chrámu uvidíte
Barokní chrám vznikal v letech 1722 až 1729 podle plánů pražského stavitele Tomáše Haffeneckera. Jeho výstavbu podnítili Gallasové, kteří zde zřídili rodovou hrobku. Kostel vysvětili v roce 1725; po částečném požáru v roce 1761 následovaly opravy. Později byla mimo jiné vymalována kupole hlavní lodi. Na výzdobě se podílel vídeňský malíř Andreas Groll se svými žáky.
Jednou z nejcennějších památek je dřevěná gotická soška Panny Marie s Ježíškem. Měří necelých 40 centimetrů a pravděpodobně pochází z konce 14. století. Známá je pod jménem Mater Formosa, tedy Sličná či Spanilá Matka. V interiéru zaujme také iluzivní hlavní oltář Josefa Kramolína z roku 1787, křídlový oltář v místě původního gotického kostela a křišťálový lustr, který chrámu roku 1853 daroval hejnický rodák Josef Riedel.
Z poutního místa na cestu do hor
Kořeny hejnického poutního místa sahají do středověku a provází je legenda o zázračném uzdravení. První písemné zmínky o Hejnicích pocházejí ze 14. století. Klášter po zásahu komunistického režimu v roce 1950 dlouho chátral; jeho obnova začala po roce 1989. V roce 2001 se znovu otevřel jako Mezinárodní centrum duchovní obnovy, které slouží také jako vzdělávací, konferenční a poutní dům.
Vedle bohoslužeb se v chrámu konají koncerty, výstavy a přednášky. Po recitálu lze pokračovat prohlídkou areálu nebo se vydat směrem k hoře Ořešník, odkud je výhled na Hejnice a Jizerské hory. Vstupenky na koncert prodává systém smsticket. Běžný návštěvní režim chrámu se v den akce může přizpůsobit přípravám, bohoslužbám a recitálu.