Vízmburk leží v lese na červeně značené Cestě Boženy Němcové, asi sto metrů nad zákrutem Úpy. Do areálu se přichází pěšky, například z Havlovic nebo od Červeného Kostelce. Odměnou je prohlídka rozsáhlého středověkého sídla: návštěvníci projdou nádvořím, nahlédnou do sklepů a mohou vystoupat k torzu věže.
Pod lesem se skrývaly metry suti
Hrad zanikl po poboření v roce 1447. Zbytky staveb postupně překryla zemina, suť a les, takže ještě na konci 19. století působil Vízmburk hlavně jako zalesněný pahorek s příkopy a několika úseky zdí. Rozsah někdejšího areálu odhalil až archeologický výzkum, který začal v srpnu 1972.
Archeolog Antonín Hejna vedl práce zhruba třináct let. Z některých míst bylo potřeba odvézt destrukční závaly vysoké šest až osm metrů a celkem tisíce kubíků suti. Pod nimi se ukázalo zdivo, sklepy i architektonické články, které vypovídají o hradu jako o opevněném, ale zároveň reprezentativním šlechtickém sídle s odpovídajícím zázemím.
Zánik hradu přispěl k zachování části nálezů. Po opuštění nebyl rozebrán kámen po kameni a předměty zasypané sutí zůstaly mimo dosah vykradačů. Označení „východočeské Pompeje“ odkazuje právě na neobvyklý rozsah zachovaných pozůstatků a nálezovou situaci, nikoli na podobnost s antickým městem.
Věž, sklepy a nádvoří s promyšleným odvodněním
Počátky Vízmburku sahají do druhé poloviny 13. století. Za pravděpodobného zakladatele je považován Tas z Vízmburku, významný šlechtic, který později zastával mimo jiné úřad kastelána v Krakově a Sandoměři. Hrad vznikl jako bergfritové sídlo s mohutnou válcovou věží. Její vnější průměr činil přibližně jedenáct metrů, zdi byly silné kolem čtyř metrů a věž mohla původně dosahovat až pětadvaceti metrů.
Ve 14. století přibyly další palácové části a později nejspíš také kuchyně s dymníkem. Dnes jsou v areálu patrné tři středověké sklepy, zbytky paláců, hradby a torzo věže. Pozornost si zaslouží také původní kamenná dlažba nádvoří, které měřilo zhruba jedenáct krát dvacet metrů. Její sklon pomáhal odvádět dešťovou vodu k cisterně a odvodňovacímu kanálku vedoucímu ven z hradu.
Prohlídka vede po nerovném povrchu a historické dlažbě, nechybí schodiště ani nízké průchody. I po obnově tak Vízmburk zůstává archeologickou zříceninou, nikoli upraveným interiérem bez stop času.
Od odkrytého zdiva k obnově hradu
Po skončení archeologického výzkumu zůstaly odkryté konstrukce dlouho chráněné jen provizorně. Pískovec zvětrával a zdivo se na některých místech začalo rozpadat poté, co zmizela opora v podobě suti. V roce 2002 proto mladí archeologové založili Sdružení pro Vízmburk, které se nejprve věnovalo konzervaci nálezového fondu a hledalo cestu k záchraně památky.
Od roku 2008 se do oprav zapojili také havlovičtí nadšenci. Pod vedením Jaroslava Balcara pracovali svépomocí a pod dohledem památkářů. Západní křídlo dostalo první trvalé zastřešení v roce 2013. Později následovala rozsáhlejší obnova jádra hradu, zahrnující zpevnění korun zdí, opravu sklepů i zpřístupnění věže. Hlavní práce skončily v roce 2021 a hrad se tehdy poprvé otevřel v plném rozsahu.
Expozice a příběh místních záchranářů
Obnovené prostory přibližují dějiny Vízmburku, každodenní život na hradě v první polovině 15. století, archeologický výzkum i záchranu památky. V areálu je hodovní síň, šatlava a rekonstruovaná černá kuchyně. Ta není pouze výstavní kulisou: při některých příležitostech se v ní skutečně pracuje a její vybavení se postupně doplňuje.
Při prohlídce se setkávají autentické části hradu s rekonstrukcemi. Původní jsou například zdivo, dlažba a některé nalezené architektonické prvky, část vybavení tvoří věrné repliky. Většina originálních archeologických nálezů je uložena v muzeích. Další pohled na historii hradu nabízí Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové v Úpici. V Havlovicích vznikla expozice Příběh ztraceného hradu, jejíž návštěvu je třeba předem domluvit.
Hrad spravuje Národní památkový ústav, návštěvnický provoz a program zajišťuje Sdružení pro Vízmburk. V areálu se konají slavnosti, ukázky dobývání, řemeslné trhy a další akce. Otevírací doba, vstupné i nabídka komentovaných prohlídek se mění podle sezony.