Jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, u místní části Herlify, si Šlapanka stále zachovává členité koryto. Řeka tu vytváří meandry, tůně a mrtvá ramena, mezi nimiž se střídají mokřadní louky s porosty olší a vrb. Právě tento zachovalý kus říční nivy chrání přírodní památka Šlapanka.
Chráněné území zabírá přibližně 3,08 hektaru a rozkládá se v nadmořské výšce zhruba 416 až 424 metrů. Nečekejte velkou rezervaci ani místo s výraznou turistickou atrakcí. Zajímavost lokality spočívá v drobných proměnách krajiny: v pomalu tekoucí vodě, podmáčených loukách, starých říčních ramenech a hustých porostech, které poskytují úkryt rostlinám i živočichům.
Říční niva mezi přírodou a starými zásahy
Nejcennější část tvoří pestrá kombinace lužního lesa, mokřadních a nivních luk a vodního toku, který působí přirozeněji než většina řek v intenzivně využívané krajině. Ve zdejších porostech převládá olše lepkavá a různé druhy vrb, v keřovém patře roste střemcha obecná.
V nivě ale nejsou patrné jen přírodní procesy. Odvodňovací příkopy a kanály připomínají dobu, kdy se člověk snažil zamokřenou půdu přizpůsobit hospodářskému využití. Dnes vedle těchto stop zůstávají tůně, mrtvá ramena a členité břehy, které se uplatňují při vyšších stavech vody. Každá část této mozaiky nabízí jiné podmínky pro život.
Vlhká místa plná zajímavých rostlin
Mokřadní louky a olšiny hostí druhy, které potřebují trvale vlhkou nebo podmáčenou půdu. K významným rostlinám patří ďáblík bahenní, bazanovec kytkokvětý, ptačinec bahenní, rozpuk jízlivý, bledule jarní a ostřice banátská.
Na jaře může návštěvníky zaujmout především bledule, jindy vynikne spíš celková podoba mokřadu a přechody mezi loukami, křovinami, olšinami a vodními plochami. Výskyt konkrétních druhů se samozřejmě mění podle roční doby, počasí i způsobu, jakým se člověk územím pohybuje.
Šlapanka jako útočiště vodních živočichů
Členité koryto s klidnějšími úseky a dostatkem úkrytů vyhovuje také živočichům. Významným obyvatelem širšího okolí je vydra říční, která zde podle krajských podkladů patří k druhům s významnou lokalitou trvalého výskytu na Vysočině. U vody se mohou objevit také ledňáček říční, skorec vodní nebo konipas horský.
Lokalita je součástí evropsky významné lokality Šlapanka a Zlatý potok. Ta má přibližně 245,4 hektaru a je mnohem rozsáhlejší než samotná přírodní památka. Sleduje Šlapanku od oblasti Polné až k Havlíčkovu Brodu a Zlatý potok od Stříteže k jeho soutoku se Šlapankou. Hlavním předmětem ochrany je vydra říční.
Klidná vycházka kousek od Havlíčkova Brodu
Přírodní památka Šlapanka byla vyhlášena v roce 1998. Pro návštěvníky představuje možnost poznat cennou říční krajinu bez plánování celodenního výletu. Nejlépe se hodí k pomalé procházce, při které lze sledovat vodní tok, mokřady a ptáky. Důležité je zůstat na existujících cestách, nevstupovat do podmáčených částí a nerušit porosty ani zvířata.
Přesné hranice chráněného území i stav přístupových cest se mohou lišit podle konkrétního místa. V lesní stráni pod Herlify se podle místních turistických podkladů nachází také studánka s pramenitou vodou. Bez aktuálního rozboru ji však nelze považovat za ověřený zdroj pitné vody.