Kulturní dům Radost najdete v ulici Alšova, uprostřed historického centra Havířova. Na první pohled zaujme pravidelnou kompozicí, slavnostně působící fasádou a symetricky rozmístěnými bočními křídly. Společně s okolními obytnými domy vytváří jeden z nejvýraznějších obrazů havířovské sorely.
Stavba, která patří k celému městskému celku
Radost vznikla v roce 1955, kdy se Havířov teprve budoval jako nové město spojené s průmyslovým rozvojem regionu. Tehdejší urbanisté neřešili jen jednotlivé domy. Navrhovali celé čtvrti, v nichž měly obytné bloky, veřejné budovy, ulice a zeleň tvořit jednotné a reprezentativní prostředí.
Jednopatrová zděná a omítaná budova má obdélný půdorys. Hlavní část doplňují po obou stranách pravidelně uspořádaná křídla, která se napojují na blok obytných domů. Právě toto propojení je při procházce okolím důležité: Radost nepůsobí jako osamocený objekt, ale jako součást promyšleného historického centra.
Vzhled domu čerpá z české novorenesance i lidového umění. Pojem sorela se používá pro československou podobu socialistického realismu v architektuře, nejde však o samostatný oficiální historický sloh. Na stavbě jsou dobře patrné zejména pravidelnost, zdobnější průčelí a návaznost veřejného prostoru na okolní obytnou zástavbu.
U Radosti se psaly první dějiny Havířova
Budova sehrála svou roli ještě před úplným dokončením. Dne 18. prosince 1955 se zde předávaly základní listina Havířova a městské insignie. Ve stejný den byly oznámeny také výsledky mimořádných voleb, v nichž byli určeni první poslanci budoucího národního výboru.
Radost se tak stala jedním z míst, kde se v začínajícím městě utvářel veřejný a společenský život. Nešlo pouze o reprezentativní stavbu nového centra, ale také o prostor spojený s formováním identity Havířova.
Proměna kina v kulturní dům
Původně byl objekt navržen jako kino Radost. Do provozu byl uveden 8. dubna 1956, v době rychlého růstu Havířova a jeho potřeby vlastního kulturního zázemí. Filmová představení tehdy doplňovala také funkce přirozeného místa pro setkávání obyvatel.
Kino ukončilo provoz pro veřejnost 30. června 1993. Budova však neztratila své využití, pouze se proměnila v kulturní dům s víceúčelovým provozem. Dnes v ní funguje galerie, kavárna s tanečním parketem a víceúčelový sál. Součástí objektu je také Galerie Radost, která hostí výstavy.
Program i přístupnost jednotlivých prostor zajišťuje a zveřejňuje Městské kulturní středisko Havířov, které objekt spravuje. Podoba využití domu se proto může v čase měnit.
Součást památkové zóny
Kulturní dům Radost je kulturní památkou od 30. června 2003 a v evidenci je veden pod rejstříkovým číslem ÚSKP 100 335. Jeho význam spočívá nejen v architektonickém řešení, ale také v místě, které zaujímá v souboru staveb historického Havířova. Celé historické jádro bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Při návštěvě proto stojí za pozornost nejen samotný dům na adrese Alšova 11/234. Teprve spolu s okolními bytovými domy, dalšími veřejnými stavbami a zelení vynikne původní koncepce města z 50. let. Z někdejšího kina se stal prostor pro výstavy, kulturní pořady a společenské události, zatímco budova si dál zachovává svou historickou podobu.