V údolí Žežulky na Šumavě se dá při procházce číst příběh krajiny ve dvou vrstvách. Podél Pstružného potoka se rozkládá přírodní rezervace s mokřady, loukami a olšinami, zatímco někdejší hospodářský život připomínají staré usedlosti a mlýny. Voda tu kdysi poháněla sedm mlýnů; nejvýraznějším dochovaným svědkem této doby je Hrabánkův mlýn.
Podél potoka mezi loukami a olšinami
Rezervace Žežulka byla vyhlášena 9. listopadu 2007 a její rozloha činí 54,6367 hektaru. Zahrnuje zhruba tři kilometry údolí kolem Pstružného potoka. V některých turistických materiálech se pro vodní tok používá název Volšovka, ochrana přírody jej však označuje jako Pstružný potok. Pro charakter území je zásadní především jeho niva.
Předmětem ochrany jsou horské olšiny s olší šedou a porosty, které se vyvíjejí bez výrazných zásahů člověka. Vlhká místa doplňují vrby, mezi nimi jíva a vrba křehká. Tam, kde se dříve hospodařilo a později přestalo sekat, se na podmáčených loukách postupně uchytily dřeviny. Z otevřených ploch tak místy vznikají nové olšiny a krajina se přirozeně mění.
Žežulka ale není jen souvislý les. V rezervaci se zachovaly i nelesní plochy, například mezofilní ovsíkové a trojštětové louky. Podle místních podmínek se střídají vlhčí místa, louky, olšiny a potok. K botanickým zajímavostem oblasti patří lýkovec jedovatý, sněženka podsněžník a dymnivka bobovitá. Jejich výskyt je místní či nahodilý, takže je při konkrétní návštěvě nemusí být možné spatřit.
Po stopách někdejších mlýnů
Proměna přírody souvisí také s poválečným úbytkem obyvatel a slábnutím tradičního hospodaření. Když se o louky přestalo pečovat, některé začaly zarůstat a zamokřovat. Dnešní olšiny proto vypovídají nejen o místních přírodních podmínkách, ale i o tom, jak se změnil život v údolí.
Nejvýraznější historickou stavbou je Hrabánkův mlýn, známý také jako Sterzmühle nebo Mochovský mlýn. Barokní areál pochází z druhé poloviny 18. století a zachoval se včetně technického vybavení, obytných interiérů i náhonu. Patří k němu patrové obytné stavení s mlýnicí, vodní systém a samostatná stodola. Mlýn je nemovitou kulturní památkou.
O jeho záchranu se zasloužil lidový malíř na sklo Václav Hrabánek, který v něm dlouhodobě žil. K výrazným prvkům stavby patří roubená obytná část, dřevěná pavlač a kamenné hospodářské objekty. Areál není běžně přístupný veřejnosti, prohlídka interiérů ani návštěvnické zázemí tedy nejsou k dispozici. Z někdejší soustavy sedmi mlýnů se v krajině připomíná také dvorec Busil.
Kulisy filmů i tichá krajina
Údolí se objevilo také ve filmech. Zdejší mlýn a šumavské okolí posloužily jako kulisy snímkům Obsluhoval jsem anglického krále a Cesta pustým lesem i pohádce Tři životy. Původ názvu Žežulka není jednoznačně doložený. Jedna z možností ho spojuje s někdejším mlýnem nebo zaniklou osadou stejného jména.
Rezervace leží přibližně pět kilometrů severozápadně od Hartmanic, v okolí Pstružného potoka a historického mlýna Sterzmühle. Nemá jednu jasně určenou adresu ani návštěvnické centrum. Při pohybu v území je třeba respektovat soukromé pozemky a ochranný režim rezervace; stav lesních a polních cest se může měnit. Místo tvoří především niva, mokřady, louky, olšiny a stopy někdejšího osídlení.