Na jihovýchodním okraji hartmanického náměstí stojí kostel, který na první pohled nepůsobí okázale. Jeho architektura ale ukrývá řadu zajímavých detailů. Hranolová věž je vystavěná z lomového kamene, v přízemí ji zpevňuje dřevěná trámová armatura a horní patro má hrázděnou konstrukci. Pod korunní římsou jsou patrné kruhové ciferníky hodin.
Dnešní podoba kostela vznikala postupně. Stavba má gotický až pozdně gotický původ, později ji proměnily především barokní zásahy a úpravy z 19. století. Nejde tedy o památku zachovanou v jediné historické vrstvě, ale o celek, na němž se podepsala různá období.
Stavba ve svahu a rozdílná okna
Orientovaný jednolodní kostel je založený ve svahu. Ke krátké obdélné lodi se připojuje užší a nižší presbytář, jehož závěr tvoří několik stran polygonu. Na západě stojí věž a na severní straně se nachází sakristie.
Loď si uchovala hluboce špaletovaná okna s lomenými oblouky. Jejich původní gotický výraz však částečně změnily barokní úpravy. Okna v presbytáři mají naopak půlkruhové záklenky, a od otvorů v lodi se tak výrazně liší. Také střecha prošla proměnou: původní šindel později nahradila eternitová krytina.
Chrám v městě, kde se těžilo zlato
Vývoj kostela souvisí s významem Hartmanic. Město se rozvíjelo v oblasti, kde hrála důležitou roli těžba zlata. Zároveň leželo na zemské stezce a vybíralo se zde clo. Hartmanice proto nebyly jen malou osadou, ale místem napojeným na obchodní i správní pohyb lidí a zboží.
Přesné datování nejstarších částí není vykládáno úplně jednotně. Městské materiály uvádějí gotický původ ve 14. století a připouštějí také starší založení některých částí. Památkově-architektonické podklady mluví o pozdně gotickém kostele a zvažují rovněž 15. století. Jisté je především to, že dnešní stavba má gotické až pozdně gotické jádro a v dalších staletích se měnila.
O historickém významu chrámu svědčí také stříbrný mešní kalich s nápisem a datací Anno 1644. Připomíná dobu, kdy kostel sloužil nejen jako výrazná součást městského prostoru, ale také jako živé místo bohoslužeb a péče o církevní předměty.
Zvony a paměť ženského pochodu smrti
Ke kostelu patří také trojice zvonů, které byly do stavby instalovány v roce 2021. Architekturu tak doplňuje i zvuková stránka místa, kterou lze naplno zažít především při bohoslužbě nebo jiné církevní události.
Ve vestibulu je podle městských informací celoročně přístupná expozice připomínající oběti ženského pochodu smrti z konce druhé světové války. Věnuje se dvanácti ženám, které zemřely ve velkostatku v Hořejším Krušci. Kostel tak spojuje několik časových vrstev: středověké stavební počátky, barokní proměny i tragickou událost z dějin 20. století.
Co spojit s návštěvou kostela
Kostel je součástí prostoru kolem hartmanického náměstí, nedaleko informačního střediska a dalších míst, která stojí za pozornost. Do jedné procházky lze zařadit také synagogu, kašnu a historické městské domy. Svatá Kateřina tak není izolovanou památkou, ale jedním z bodů, na nichž se v Hartmanicích potkávají zlatá historie, náboženské dědictví a moderní válečná paměť.
Celý interiér nebývá běžně volně přístupný a prohlídka se obvykle váže na bohoslužby. Nedělní čas uvedený v městských informacích je před cestou potřeba ověřit u města nebo farnosti. Vestibul s expozicí má být otevřený po celý rok, přístup se však může měnit.