Pokud se vydáte do okolí Šlakhamrů na Vysočině, můžete narazit na místo s názvem Na konci světa. Na první pohled ho tvoří jen dřevěná budka, figurína celníka a cesta mizící mezi stromy. Lokalita však připomíná někdejší zemskou hranici, která po staletí oddělovala Čechy od Moravy.
Šlakhamry jsou dnes součástí obce Hamry nad Sázavou. Krajina v okolí působí jako jeden celek a žádná současná hranice ji nerozděluje. Při pozornější procházce tu ale narazíte na několik stop po starém územním členění.
Staré rozhraní Čech a Moravy
V tomto úseku vedla hranice mezi Českým královstvím a Moravským markrabstvím. Nešlo o hranici dnešních krajů nebo obcí, ale o historické zemské rozdělení. Jeho úřední existence skončila v roce 1949, připomínky v krajině však zůstaly.
Název Na konci světa souvisí především s polohou na okraji osady a s dojmem, že cesta pokračuje až na samý konec známého území. Dnes tu návštěvníka nečeká žádný administrativní předěl, přesto místo dokáže prostřednictvím několika drobných prvků přiblížit dobu, kdy mělo toto rozdělení praktický význam.
Budka s celníkem je novodobá připomínka
Nejviditelnějším symbolem lokality je dřevěná strážní budka s figurínou celníka. Instalace odkazuje k představě kontroly na zemské hranici, nejde však o dochovaný původní objekt ani o autentické zařízení historického přechodu. Budka i postava vznikly jako současná turistická připomínka.
Její lehce hravé pojetí kontrastuje s nenápadným okolím. Právě díky tomu zastavení snadno upoutá pozornost a nabídne jednoduchý způsob, jak si dávné zemské rozhraní představit. Skutečně historickou stopu pak můžete hledat nedaleko odtud.
Hraniční kámen najdete v porostu
Přibližně sto metrů od budky se nachází starý hraniční kámen. Není výraznou dominantou a ukrývá se v lese nebo křoví, takže jeho nalezení vyžaduje větší pozornost. Pomoci může značení a popis místa v okolí.
Kámen označuje hranici žďárského panství, která zde zároveň odpovídala česko-moravské zemské hranici. Dostupné podklady podrobně neobjasňují jeho přesné stáří, původ ani podobu případných znaků. U místa stojí také značka s nápisem „Historická hranice Moravy“. Zatímco budka s celníkem představuje dnešní výklad, kámen je přímější stopou po někdejším rozdělení krajiny.
Součást vycházky kolem Šlakhamrů
Na konci světa není uzavřený areál a neplatí se zde vstupné. Jde o volně přístupné místo podél turistických cest v okolí Šlakhamrů. Přichází se k němu po červeném a žlutém značení, které vede také lesními úseky. Protože lokalita nemá pevnou návštěvní dobu, lze k ní vyrazit během celého roku podle podmínek v terénu.
Zastavení lze zařadit do Hamerského vycházkového okruhu. Trasa se dá spojit s návštěvou Šlakhamru, historického vodního hamru spravovaného Technickým muzeem v Brně, a pokračovat k přírodní památce Rozštípená skála. V širším okolí leží také vrch Peperek a socha Mamuta.
Jedna procházka tak může spojit železářskou minulost Šlakhamrů, přírodní zajímavosti i připomínku hranice, která byla z map odstraněna už před desítkami let. U budky proto výlet nekončí – přibližně o sto metrů dál čeká v porostu hraniční kámen.