Peperek měří 675 metrů a jeho nejzajímavější částí je skalnatý hřeben v lesích nad Hamry nad Sázavou. Nečeká tu jediná mohutná skála ani daleké rozhledy. Cestu zpestřují výchozy mezi stromy, balvany a suťové svahy, které dávají vrchu členitý charakter.
Skály ukryté v lese
Hřeben tvoří pyroxenické ruly a kvarcity. Každá z těchto hornin zvětrává jinak, a podoba terénu je proto pestrá: skalní výchozy přecházejí v sutě a kameny rozeseté po svahu. Geologii tu lze pozorovat přímo v krajině, která se mění podle skalního podloží.
Skalní část vrchu je chráněna jako přírodní památka Peperek. Území o rozloze přibližně 12,11 hektaru získalo ochranu v roce 1974. Kromě skal k němu patří také suťové lesy a květnaté bučiny.
Bučiny a rostliny na sutích
V lesním porostu převládá buk, místy rostou také javor klen, jedle bělokorá a jilm horský. Na skalách a kamenitých svazích se daří borovicím, břízám a jeřábům. V bylinném patře lze najít měsíčnici vytrvalou nebo jaterník trojlaločný.
Čertův kámen a místní pověsti
Jedním z pojmenovaných skalních útvarů je Čertův kámen. Podle pověsti ho čert upustil, když letěl nad Peperkem. Jde o lidové vyprávění, nikoli o vysvětlení geologického původu kamene.
Také obrysy na vrcholovém skalisku připomínají podle místní tradice žehličku, nůžky a klubko nití. S těmito tvary se pojí příběh o krejčím, který se na vrchu ukrýval. Vyprávění tak propojuje skutečné skalní útvary s představivostí lidí, kteří jim dali jména.
Na vrchol od Šlakhamru
Na Peperek vede od Šlakhamrů žlutá turistická značka. Vrch je také součástí Hamerského vycházkového okruhu. Výlet lze spojit s návštěvou Šlakhamru, známého i jako Brdíčkův mlýn, nebo s místem zvaným Konec světa.
V minulosti se na Peperku těžila stříbrná ruda. Dnešní les tak připomíná nejen přírodní vývoj zdejšího skalního hřebene, ale i někdejší využívání zdejších nerostných zdrojů.