Budačina je zajímavým cílem pro kratší výlet ve východní části Chřibů. Na jednom místě tu najdete výraznou Velkou skálu, menší skalní útvar, drobnou jeskyni, pozůstatky těžby kamene i připomínku člověka spojeného s protinacistickým odbojem. Skalní skupina vznikla dlouhodobým zvětráváním pískovcovo-slepencových vrstev.
Velká skála a puklinová jeskyně
Nejvyšší zdejší skalní útvar, Velká skála, měří přibližně dvanáct metrů. V její blízkosti stojí Malá skála a společně vytvářejí členitý prostor s převisy, římsami, výklenky a komíny. Na pískovcovém povrchu jsou patrné také voštiny a tafone, tedy dutiny a prohlubně způsobené nestejnoměrným zvětráváním horniny.
Skály geologicky náležejí k horninám magurského flyšového příkrovu Vnějších Západních Karpat. Ve Velké skále se nachází přibližně pět metrů dlouhá puklinová jeskyně. Nejde o zpřístupněnou jeskyni s prohlídkovou trasou, ale o přirozenou dutinu, která vznikla rozevíráním puklin v pískovci.
Chráněné území dnes zabírá 8,1378 hektaru. Přírodní památka byla poprvé vyhlášena v roce 1966, tehdy však chránila podstatně menší plochu. Na současný rozsah se Budačina rozšířila v roce 1997. Kromě skal a jeskyně zahrnuje také opuštěný lom v dolní části lokality.
Skály s pamětí na Antonína Rozsypala
Výlet k Budačině není jen cestou za geologickými zajímavostmi. V soutěsce mezi Velkou a Malou skálou je na skále umístěna bronzová pamětní deska z roku 1946 věnovaná Antonínu Rozsypalovi. Ten byl spojený s nedalekou lesní osadou, s protinacistickým odbojem i s propagací tábornického hnutí a pobytu mladých lidí v přírodě.
Lesní osada Habeš se později označovala jako Rozsypalova lesní osada. Dnes z ní zůstaly pouze fragmenty, její stopa však v místě přetrvává právě prostřednictvím pamětní desky a příběhu člověka, který s okolní krajinou výrazně souvisel.
Ke skalám se váže také pověst o zbojnících Ondrášovi a Jurášovi, kteří se zde údajně ukrývali. Jde o tradované vyprávění, nikoli o historicky doloženou skutečnost.
Lezení v chřibském pískovci
Budačina slouží rovněž jako menší lezecká oblast. Krátké cesty měří zhruba od čtyř do patnácti metrů a jejich podobu určuje ostrý, členitý pískovec. Vedle technických úseků se tu nacházejí i náročnější varianty boulderového charakteru.
Podmínky pro lezení i informace o jednotlivých cestách se mohou měnit. Před výstupem je proto potřeba řídit se aktuálním stavem a pravidly uvedenými v databázi Českého horolezeckého svazu a respektovat ochranný režim přírodní památky. Lezecká pověst lokality sama o sobě neznamená, že je možné lézt na všech skalách.
Trasa do závěru Kudlovické doliny
K Budačině se nejčastěji chodí po zeleně značené turistické trase od silnice mezi Kudlovicemi a Kostelany. Lokalita leží přibližně ve výšce 315 až 375 metrů nad mořem a hodí se především pro kratší výlet za skalami, přírodními útvary a historickou stopou.
Přestože se jako výchozí místo často uvádějí Kudlovice a Budačina leží v Kudlovické dolině, administrativně spadá do katastrálního území obce Halenkovice ve Zlínském kraji. Přírodní památka nemá běžné návštěvnické zázemí ani jednoznačnou poštovní adresu, takže při plánování cesty poslouží lépe turistická mapa a konkrétní mapový bod. Na místě je třeba držet se ohleduplného pohybu, respektovat značené trasy a ponechat skály i jejich okolí v klidu.