V Habrech můžete během jedné procházky spojit centrum města s židovským hřbitovem za jeho zástavbou. Naučná stezka historie Židů v Habrech, otevřená v listopadu 2023, má sedm zastavení. Připomíná každodenní život místní komunity, její tradice i soužití s křesťanskými obyvateli.
Židovská přítomnost je v Habrech doložena nejpozději od 17. století, některé zmínky ukazují i k dřívějším dobám. Komunita byla za nacistické okupace deportacemi téměř zničena. Její historii dnes připomíná několik míst ve městě, z nichž nejvýraznější jsou bývalá synagoga a hřbitov.
Hřbitov za městem
Židovský hřbitov leží přibližně kilometr severozápadně od bývalé synagogy, mimo zastavěnou část Habrů. Dostanete se k němu po zpevněné nebo polní cestě. V areálu se nachází zhruba 250 náhrobků a také pozůstatek průchozí márnice s kamenným portálem.
Hřbitov je bezpečně doložen nejpozději od první poloviny 17. století. Jeho založení se někdy klade už do 14. století, tento údaj však není stejně spolehlivě potvrzen. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1740. Hřbitov je kulturní památkou a patří Židovské obci v Praze.
Areál bývá přístupný volně, jeho ohradní zeď je ale na některých místech poškozená a hřbitov potřebuje další údržbu. Při návštěvě je proto namístě ohleduplnost.
Synagoga změněná na kino
V ulici U Kina v historickém centru stojí synagoga postavená roku 1825 na místě starší modlitebny. Náboženskému životu haberské obce sloužila po desetiletí. Ve druhé polovině 20. století byla přestavěna na kino, a její interiér tak nese stopy obou využití.
Z někdejší synagogy se dochovaly například kaskádovité schody po lavicích, vedle nich jsou patrné také prvky související s pozdějším provozem kina. V roce 2024 objekt převzal od Židovské obce v Praze spolek Habry, který usiluje o jeho obnovu. Plánuje zde kulturní centrum s expozicí o židovské historii města a Adolfu Stránském.
Ministerstvo kultury zahájilo v květnu 2024 řízení o možném prohlášení synagogy za kulturní památku. Konečný výsledek řízení není znám.
Mikve a příběh Adolfa Stránského
Stezka propojuje také méně nápadná místa v centru. Jedno zastavení ukazuje lokalitu, kde stávala mikve, tedy rituální lázeň, další připomínají domy spojené s židovskými obyvateli. Díky nim se příběh komunity neomezuje jen na náboženské stavby a hřbitov, ale zasazuje ji do běžného života města.
Mezi významné osobnosti spojené s Habry patří Adolf Stránský, který se zde narodil 8. dubna 1855. Stál u vzniku Lidových novin, věnoval se politice a stal se ministrem obchodu v první československé vládě. Jeho život propojuje město na Vysočině s moderními českými dějinami. Stránský však na haberském hřbitově pohřben není; jeho hrob se nachází v Brně.
Mapa stezky a další zastávka na Havlíčkobrodsku
Sedm zastavení netvoří klasickou souvislou turistickou trasu s určenou délkou. Jde o tematická místa rozložená v centru Habrů a u hřbitova. Mapu stezky mívají v Kavárně Na cestě na haberském náměstí, její dostupnost i zpřístupnění interiéru bývalé synagogy se mohou měnit.
Habry mohou být samostatným cílem pietní procházky i zastávkou při poznávání židovských památek Havlíčkobrodska. Nedaleko leží Golčův Jeníkov, kde se nachází židovská čtvrť a synagoga.