Procházku kolem Habrůvecké bučiny naplánujte po cestách při obvodu rezervace. Turistická trasa jejím nitrem nevede a návštěvníci mají zůstávat na cestách. I z okraje lze vnímat, jak se tu vedle sebe skládají staré lesní porosty, geologické zajímavosti a stopy lidské práce.
Les tvoří i odumřelé stromy
Národní přírodní rezervace leží v katastru Habrůvky v Jihomoravském kraji. Vyhlášena byla v roce 1975 a zabírá 88,5572 hektaru. Předmětem ochrany jsou přirozené bučiny a dubové bučiny, vzácné druhy rostlin a živočichů i geologické a krasové hodnoty.
Pro život lesa jsou důležité také staré a odumírající buky a kmeny v různých fázích rozkladu. Poskytují prostředí houbám, hmyzu i ptákům; na rozloženém bukovém dřevě roste například korálovec bukový. Mrtvé dřevo tu tedy není něčím, co by z lesa mělo zmizet, ale součástí jeho přirozeného prostředí.
K vzácným rostlinám zaznamenaným v rezervaci patří kriticky ohrožený sklenobýl bezlistý, lilie zlatohlávek a okrotice dlouholistá. Z motýlů se zde vyskytují například šedokřídlec říjnový a skvrnopásník jilmový. V území hnízdí také čáp černý. Při běžné procházce ovšem není zaručeno, že některý z těchto druhů spatříte; důležitější je dopřát jim klid a nenarušovat jejich prostředí.
Geologické zajímavosti zůstávají v lese
Pod porostem se nacházejí rudické vrstvy s křemennými geodami. Jejich přítomnost může lákat k hledání, kopání a odnášení kamenů však chráněné území poškozuje. Výkopy narušují půdu i prostředí, které rezervace chrání, a geody proto nepatří do návštěvnických suvenýrů.
Součástí chráněných hodnot je rovněž soubor povrchových a podzemních krasových jevů. Habrůvecká bučina není volně přístupnou jeskyní ani místem k pátrání mimo cesty. Krajinu lze poznávat z jejího obvodu a pozorovat proměny lesa bez vstupu do nitra rezervace.
Stopy železa a pálení vápna
V krajině zůstaly i doklady někdejšího získávání a zpracování surovin. Nalezena zde byla struska z 11. století, v lese se nachází četná milířiště a také dvě rozpadající se šachty. Zbytky pece připomínají pálení vápna; vápeníci z Habrůvky ji provozovali ještě v roce 1924. Tyto pozůstatky je třeba respektovat a nezasahovat do nich.
Na okraji rezervace stojí u cesty památný Modřín troják u Habrůvky. Měří 48 metrů a jeho obvod činí 455 centimetrů. Nedaleko se nachází také památník lesníka a pomníček profesora Aloise Zlatníka, který se zasazoval o vyhlašování rezervací. Vedle přírodních hodnot tak okolí bučiny připomíná i lidi, kteří se podíleli na péči o zdejší les.