Synagogu v Golčově Jeníkově si nejlépe prohlédnete zvenku a při procházce okolní čtvrtí. Najdete ji na adrese Pod Vyšehradem 768, 582 82 Golčův Jeníkov, mezi nízkými domy a úzkými uličkami, které připomínají někdejší podobu zdejšího židovského osídlení. Nejde jen o samostatnou stavbu: v okolí se zachovala část historického prostředí, v němž žila početná obec.
Nová synagoga po ničivém požáru
O synagoze v Golčově Jeníkově se píše už v roce 1659. Její původní podoba byla nejspíš dřevěná. Po požáru v roce 1808 ji obnovili, časem ale opět chátrala. Dne 21. května 1871 zachvátil oheň synagogu i přibližně patnáct okolních domů. Brzy poté se začala stavět nová zděná budova.
Stavební práce probíhaly v letech 1871 až 1873 a synagoga byla slavnostně předána veřejnosti 16. září 1873. Její projekt bývá připisován čáslavskému staviteli Skřivánkovi. Novorománskou architekturu doplňují maurské, tedy orientální dekorativní prvky.
Na průčelí upoutá štít se dvěma černými deskami, na nichž jsou zlacené nápisy Mojžíšova Desatera. Najdete tu také hebrejskou hvězdu a verš ze žalmu. Synagoga je výraznou ukázkou náboženské architektury 19. století v českých zemích a připomínkou období, kdy židovské obce významně vstupovaly do veřejného a kulturního života měst.
Domy s příběhem obce
Židovská čtvrť ležela jižně a západně od náměstí. Nebyla uzavřeným ghettem v přesném smyslu tohoto označení, její dochované domy a uličky však ukazují, jak mohlo vypadat každodenní zázemí komunity. Synagoga stála uprostřed čtvrti, naproti ní bývala škola a v přístěnku synagogy se nacházela mikve. Údaje o jejím dnešním stavu se v jednotlivých materiálech rozcházejí, proto ji nelze označovat za běžně zachovanou či přístupnou památku.
Dům čp. 188 se v 18. a 19. století pojil s ješivou rabína Arona Kornfelda. Tato škola se stala evropsky známým centrem talmudského bádání. V domě čp. 159 býval rabínský dům a objekt čp. 165 sloužil jako útulek pro přestárlé členy obce. Spolu se synagogou tak jednotlivá místa připomínají náboženské, vzdělávací i sociální zázemí židovské komunity.
Od početné komunity k místu paměti
V roce 1842 žilo v Golčově Jeníkově 613 obyvatel židovského vyznání, zhruba 27 procent tehdejších obyvatel města. Počet členů obce postupně klesal: v roce 1930 jich bylo už jen 79. Synagoga sloužila náboženské obci do roku 1942. Za druhé světové války byla většina jeníkovských Židů deportována a po válce se místní obec neobnovila.
Po roce 1942 budovu využívala Církev československá husitská a později Českobratrská církev evangelická. Její nájem skončil v roce 1965, načež synagoga chátrala. Uvažovalo se o přestavbě na kulturní zařízení s kinem a knihovnou, plán se však neuskutečnil. Od roku 1969 objekt slouží jako depozitář Židovského muzea v Praze a v 90. letech prošel kompletní rekonstrukcí.
Synagoga dnes není běžně přístupná veřejnosti, takže prohlídka se soustředí na její exteriér a okolní historické domy. Město nabízí videoprezentaci, která přibližuje také interiér. Celá lokalita je památkově chráněna jako židovská čtvrť, synagoga a soubor domů. K dochovaným připomínkám někdejší komunity patří také židovský hřbitov.