Frýdštejn najdete nad údolím Jizery, nedaleko Malé Skály. Hradní zřícenina se přizpůsobila úzkému skalnímu ostrohu: mezi pískovcovými bloky se střídají zbytky zdiva, schodiště a prostory vysekané přímo do skály. Nad areálem se tyčí přibližně patnáct metrů vysoká válcová věž.
Prohlídka mezi skalami
Hrad neleží v široké krajině, ale na Vranovském hřebeni nad Jizerou. Jeho členitý terén připomíná, jak omezený prostor museli stavitelé využít. Jednotlivé části pevnosti proto nejsou rozložené vedle sebe, ale navazují na sebe ve výšce.
Výstup na věž patří k hlavním bodům návštěvy. Z ochozu je vidět do údolí Jizery i na okolní krajinu Českého ráje. Červená turistická trasa umožňuje pokračovat směrem k Malé Skále a dále k hradu Vranov–Pantheon; Frýdštejn tak může být součástí delšího výletu.
Hrad s nejasnými počátky
Kdy přesně Frýdštejn vznikl a kdo jej založil, není známo. Jeho počátky se obvykle kladou do 14. století, první jasná písemná zmínka pochází z roku 1385. Starší výklady spojují založení s pány z Dražic, Biberštejny nebo s širším okruhem rodů spřízněných s Markvartici. Jde však o hypotézy, nikoli o jistě doložený příběh.
Na přelomu 14. a 15. století hrad náležel Kamencům ze Střížovic. Roku 1409 je jako majitel doložen Bohuš z Kováně, který stál na katolické straně. Během husitských válek proto Frýdštejn obléhali jeho protivníci. Roku 1432 sem přitáhli husité vedení Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán, pevnost však nedobyli.
Od šlechtického sídla ke zřícenině
Ve 40. letech 16. století připadl Frýdštejn Vartenberkům. Adam z Vartenberka o něj přišel po účasti na stavovském odboji proti Ferdinandu I. V roce 1556 hrad získal Jan z Oppersdorfu, jeho význam ale postupně klesal. S rozprodáváním panství ztrácel správní i obytnou funkci a na konci 16. století už byl podle dochovaných zpráv neobyvatelný.
V době, kdy se romantické zříceniny stávaly oblíbeným cílem výletníků, se začalo více dbát na jeho zachování. Turnovský okrašlovací spolek koupil hrad od Rohanů ze Sychrova v roce 1892 a pustil se do zajišťování zdiva. O dva roky později jej převzal Klub českých turistů. Dnes Frýdštejn vlastní obec a záchranné práce pokračují.
Filmová stopa i muzejní nálezy
Výrazná věž a skalní prostředí posloužily také filmařům. Nejznámějším snímkem spojeným s hradem je pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Frýdštejn se objevuje rovněž v literárních souvislostech spojených s Karolínou Světlou. Název hradu se jazykově vykládá jako spojení významu míru či pokoje s kamenem nebo skaliskem; záměr původních zakladatelů ale jistý není.
Archeologické nálezy z průzkumů jsou uloženy ve sbírkách Muzea Českého ráje v Turnově. Na hradě samotném tak zůstává především jeho stavební podoba, zatímco část poznatků o minulosti lze najít v muzeu.
Otevírací doba, terén a parkování
Veřejnosti bývá hrad přístupný v hlavní sezoně, zpravidla od května do konce října a obvykle od úterý do neděle. Mimo sezonu lze podle správy hradu domluvit skupinovou návštěvu. Konkrétní termíny i vstupné se mohou měnit.
V areálu jsou schody a nerovný skalní povrch, součástí prohlídky je také výstup na věž. Pevná obuv se hodí zejména za mokra, kdy mohou být skály kluzké. Plocha pod hradem není obecním provozovaným parkovištěm; jako alternativa se uvádí parkování ve středu Frýdštejna u kulturního domu.