Velká Kvočna, jedna z nejvýraznějších věží Bezděčínských skal, má ve zdejší lezecké historii zvláštní místo. První zaznamenaný výstup se na ni uskutečnil 23. října 1904. Starou cestu tehdy zdolali Rudolf Kauschka, F. Steppes a M. Fischer. Dnes sem míří především horolezci, ale skalní hřeben zaujme i svou krajinou a geologickým původem.
Skály utvářel Lužický zlom
Bezděčínské skály leží severně od části Bezděčín a náležejí k přibližně šest kilometrů dlouhému hřebeni druhohorních pískovců. Ten se člení do několika skalních oblastí, mimo jiné na Kvočny a Bezděčínské skály. Lokalita zabírá zhruba 18,39 hektaru a od roku 1995 je registrována jako významný krajinný prvek.
Zdejší pískovcové vrstvy nejsou uspořádány jen vodorovně. Kdysi převážně kvádrové cenomanské pískovce se během geologického vývoje vyzdvihly a naklonily; místy jsou jejich vrstvy téměř svislé nebo dokonce překocené. Podobu hřebene ovlivnily pohyby podél Lužického zlomu.
Na skalách se střídají hladké plotny, železité povlaky a voštinové zvětrávání. Okolní les tvoří hlavně borovice a břízy, v podrostu rostou borůvky a na skalních výchozech vřes. Otevřené skály tak vystupují z lesního prostředí v nepravidelných úsecích.
Kvočny a lezecká historie
Malá a Velká Kvočna patří k nejvýraznějším zdejším útvarům. V širší oblasti najdete také Bezděčínskou věž a Sestroňovickou věž. Český horolezecký svaz vede zdejší pískovcový sektor Bezděčín mimo hranice Chráněné krajinné oblasti Český ráj.
Rudolf Kauschka, jeden z účastníků prvního zaznamenaného výstupu na Velkou Kvočnu, se později zařadil mezi významné průkopníky horolezectví. Prvovýstupy zanechal v Jizerských a Lužických horách i v Českém ráji. Své zkušenosti zachytil také v knize Wandern und Klettern, která vyšla v roce 1924.
Stará cesta na Velkou Kvočnu je v současnosti uváděna v obtížnosti V. Její dolní část má zabetonované chyty a bývá porostlá mechem. Jde o historický výstup, nikoli o cestu pro samostatný pokus bez potřebných zkušeností. Pískovec je citlivý materiál a jeho lezení vyžaduje vhodné podmínky i respektování místních pravidel.
Lezecké věže a ferrata
Mezi další pojmenované útvary v sektoru patří Frýdštejnská věž, Malá frýdštejnská, Jehlan, Quaker nebo Velká zarostlá. Vedle tradičních lezeckých cest zde působí také soukromý projekt Skály Bezděčín, který nabízí kurzy a via ferratu na Bezděčínské a Sestroňovické věži.
Ferrata je vedena po fixním ocelovém laně a představuje jiný způsob pohybu po skalách než výstupy na Kvočny. Vstup je možný po předchozí registraci u provozovatele. Návštěvník potřebuje nejméně helmu, úvazek a ferratový tlumič pádu. Zajištěná cesta se týká konkrétních věží, nikoli všech skal v okolí.
Přístup a pravidla v lokalitě
Bezděčínské skály nejsou klasickým turistickým cílem s jednou značenou trasou. K lezeckému sektoru se jede po silnici z Hodkovic nad Mohelkou směrem na Frýdštejn. V Bezděčíně se odbočuje k zemědělskému areálu a odtud pokračuje polní cesta k lesu.
Skály leží na soukromých pozemcích různých vlastníků, proto je nutné respektovat možnosti přístupu i režim jednotlivých sektorů. Na pískovci se neleze za vlhka ani po dešti. Pravidla areálu Skály Bezděčín zakazují vstup také za bouřky, sněhu a ledu; v sektoru Bezděčín se nesmí používat magnézium.