Na adrese Zahradní 356 ve Frýdlantu je k vidění betlém, který se po spuštění mechanismu nezůstává nehybně dívat. Přibližně 180 figurek lidí a zvířat tvoří rozsáhlou scénu, z níž se jich asi 130 dokáže pohybovat. Dílo místního rodáka Gustava Simona vznikalo postupně od roku 1890 až do jeho smrti v roce 1953.
Betlém jako celoživotní projekt
Simon se nevěnoval pouze výrobě figurek. K vlastnímu dílu vytvořil také pohonný systém, díky kterému se jednotlivé postavy a výjevy uvádějí do pohybu. Betlém tak spojuje lidovou tvorbu s technickou vynalézavostí a zároveň ukazuje, jak se jeho podoba během desetiletí proměňovala.
Na začátku byly figurky nehybné. Mechanickou část doplnil autor až později a tím celou scénu rozšířil o další vrstvu. Výsledkem není jen tradiční zobrazení narození Ježíše, ale také funkční historické zařízení, které dodnes tvoří podstatnou část zážitku z prohlídky.
Pod biblickou scénou je ukryté Frýdlantsko
Gustav Simon do betléma přenesl prostředí, které znal ze svého života. Vedle biblických motivů se objevují pahorky Frýdlantska, krajina Jizerských hor a výjevy z běžného života na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci tak neuvidí jen postavy spojené s vánočním příběhem, ale také tehdejší práci, řemesla a další každodenní činnosti.
Scéna díky tomu funguje i jako zmenšený obraz regionu. Zachycuje nejen náboženský námět, ale také podobu krajiny a společnosti, v níž její tvůrce žil. Na délku měří přibližně čtyři metry a široká je asi dva metry; někdy se uvádí délka kolem 4,3 metru.
Jak se figurky dávají do pohybu
Původní mechanismus vznikl přímo pro tento betlém a dochoval se v mimořádně autentickém stavu. Základem je hodinový strojek, který je pomocí provazů propojený s navijákem, kladkou a rumpálem.
Celý systém pohání závaží vážící přibližně 50 kilogramů. Po jeho spuštění se rozhýbou desítky figurek. Ve srovnání s dnešními automatickými zařízeními jde o jednoduché řešení, jeho funkčnost však dobře ukazuje Simonovu zručnost i představivost.
Prohlídka v domě, kde Simon žil
Betlém je umístěný v roubeném či podstávkovém domě v Zahradní ulici. Stavba patří k nejstarším ve Frýdlantu a právě v jedné z jejích obytných místností Gustav Simon žil. Dům proto není jen výstavním prostorem, ale přímo součástí příběhu díla.
V letech 2009 až 2010 prošel objekt statickým zajištěním. Poté následovala rekonstrukce a restaurování betléma. Veřejnosti se památka znovu otevřela na konci roku 2012. V podkroví se nachází také expozice věnovaná historii betléma, jeho obnově a restaurátorským pracím.
Kdy a jak se na místo dostat
Do Zahradní ulice se dá z centra Frýdlantu dojít pěšky. Pokud přijedete autem, jako praktické místo k zaparkování slouží parkoviště u pošty.
Otevírací doba se v průběhu roku mění. V části sezony bývá otevřeno několik dní v týdnu, mimo hlavní návštěvní období se prohlídky zpravidla konají po předchozí objednávce. Aktuální režim je proto potřeba ověřit u provozovatele. Kromě samotného pohybu figurek zahrnuje návštěva také podkrovní expozici o historii a restaurování betléma.