Hradní sklepení, zbrojnice, hodovní síň i vybavené pokoje rodiny Clam-Gallas – to všechno čeká v areálu hradu a zámku Frýdlant. Památka stojí na čedičovém podloží nad pravým břehem Smědé a nad městem se rýsuje jako jeden celek. Její podoba ale vznikala v několika etapách: od gotického hradu přes renesanční Horní a Dolní zámek až po barokní a novorenesanční úpravy.
Od gotického hradu k renesančnímu zámku
Počátky frýdlantského hradu spadají pravděpodobně do 13. století. První písemná zmínka uváděná v archeologických materiálech pochází z roku 1278, kdy sídlo získali míšeňští Biberštejnové. Ti panství drželi až do roku 1551, kdy frýdlantská větev rodu vymřela po meči. Hrad přitom po staletí patřil k důležitým mocenským bodům na severní hranici českého království.
V roce 1558 připadl Frýdlant Redernům. Ti nechali starší gotický palác upravit na Horní zámek a na přelomu 16. a 17. století přibyl Dolní zámek, jehož fasádu zdobí sgrafita. Na stavebních pracích se podíleli italští stavitelé Marco Antonio Spazio z Lanza a Marco Antonio Canevalle. Na výtvarné podobě se podle materiálů památkové péče podílel také rudolfínský malíř Bartolomeus Spranger.
Po porážce stavovského povstání přešel majetek na Albrechta z Valdštejna. Frýdlant se stal centrem jeho nového vévodství a po Valdštejnově smrti připadl Matyáši Gallasovi. Za třicetileté války se zde střídala císařská a švédská vojska. V letech 1646 až 1647 bylo opevnění výrazně posíleno, zatímco po požárech z let 1676 a 1684 následovaly raně barokní úpravy.
Sály, zbrojnice i běžný život šlechty
Hradní prohlídková trasa vede dvěma patry a zahrnuje přibližně dvacet místností. K výrazným zastávkám patří Rytířský sál s rodovou galerií, zbrojnice a hodovní síň. K vidění jsou také uniformy zaměstnanců panství. Mezi nimi vyniká kompletně dochovaný stejnokroj maršála Radeckého, označovaný za evropský unikát.
Zámecký okruh představuje zhruba dvacet plně vybavených místností, v nichž žila rodina Clam-Gallas. Začíná v kuchyni a pokračuje přes soukromé i reprezentační prostory. Velká jídelna připomíná slavnostní události, Erbovní sál zase rodovou a společenskou identitu. Květinový salon zaujme enfiládou – pohledem skrz několik místností za sebou. Prohlídka ukazuje také zámeckou koupelnu, která přibližuje každodenní zázemí sídla vedle okázalejších sálů a galerií.
Muzejní tradice stará přes dvě století
Hradní expozice ve Frýdlantu se návštěvníkům otevřela už v roce 1801. Oficiální prezentace památky ji označuje za nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě, zatímco památková péče uvádí Frýdlant jako první klasicky zpřístupněnou památku v českých zemích. Veřejnost sem tedy mohla už v době, kdy otevírání šlechtických sídel nebylo běžné.
Vedle hlavních tras je k dispozici okruh Zbraně, zbroj a rytíři. V devíti prostorách představuje výzbroj od pozdního středověku až po 19. století, včetně předmětů pocházejících z Orientu. Jeho součástí je také výstup na hradní věž, odkud se nabízí výhled. Pro rodiny s dětmi je připravena trasa, která vysvětluje fungování zámku, význam erbu i rozdíly mezi životem šlechty a služebnictva.
Skryté prostory a mince ze zámeckého rybníka
Samostatný okruh Skrytá místa Frýdlantu zavádí do částí, které běžné prohlídky nemusí zahrnovat. Zpřístupňuje například hradní sklepení a někdejší kuchyni, kancelář i byt panského úředníka nebo knihovní archiv rodu Clam-Gallas. Právě tyto méně reprezentativní prostory ukazují, jak panství fungovalo v každodenním provozu.
V letech 2016 a 2017 při revitalizaci zámeckého rybníka proběhl záchranný archeologický výzkum. Jeho výsledkem byl nález depotu 36 zlatých a šesti stříbrných mincí, který byl patrně uložen v keramické nádobě. Nejstarší datovaný kus je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528, nejmladší mince pocházejí z roku 1642. Poklad tak může souviset s posledními roky třicetileté války nebo s dobou krátce po jejím konci.
Sezonní provoz a přístup do areálu
Hrad a zámek bývá otevřen hlavně od jara do podzimu, obvykle od úterý do neděle. Hlavní hradní a zámecké prohlídky trvají přibližně hodinu, u některých dalších okruhů může být třeba rezervace. Areál najdete na adrese Zámecká 4001; placené parkoviště leží zhruba 50 metrů od vstupu.
Komplex není bezbariérový. Po individuálním posouzení je však možné s vlastní dopomocí vstoupit alespoň do některých venkovních částí. V roce 2001 byl Frýdlant prohlášen národní kulturní památkou. Chráněný celek zahrnuje kromě hradu a zámku také další objekty, hospodářský dvůr a park.