Frýdecký zámek stojí na ostrohu nad Ostravicí a jeho prohlídku lze spojit s návštěvou Muzea Beskyd i procházkou v zámeckém parku. Původně gotický hrad střežil důležitou cestu mezi Moravou a Slezskem. Dnes v jeho prostorách najdete historické interiéry i expozice věnované městu a okolní krajině.
Co uvidíte při prohlídce
Zámecký okruh je přístupný od roku 2002 a seznamuje návštěvníky s proměnami stavby i životem šlechty. Vede reprezentačními místnostmi, kaplí sv. Barbory a obnoveným Rytířským sálem. Ten zdobí 35 erbů slezských šlechtických rodů a stojí v něm barokní krb s erby Františka Eusebia z Oppersdorfu a jeho manželky.
Součástí prohlídky jsou také expozice Frýdek a Místek a Frýdek – Mariánské poutní místo. Druhá z nich připomíná, že Frýdek je od 18. století poutním místem; umístěna je v sakristii zámecké kaple. V letní sezoně se návštěvníci mohou dostat také do ledovny v zámeckém parku.
Muzeum Beskyd za zdmi zámku
Muzeum Beskyd sídlí na zámku od roku 1960. Expozice Beskydy – příroda a lidé spojuje poznávání zdejší přírody s historií a etnografií. Ukazuje také, jak se krajina měnila působením člověka, a rozšiřuje tak pohled od samotného zámku k životu v Beskydech.
V muzeu je rovněž Památník Óndry Łysohorského, básníka narozeného ve Frýdku. V minulosti býval dočasně uzavřen. Během roku se v zámku konají výstavy, koncerty, jarmarky a muzejní noci, stejně jako kostýmové a dětské prohlídky.
Od pohraničního hradu k šlechtickému sídlu
Hrad nechal po roce 1327 postavit těšínský kníže Kazimír I. z rodu Piastovců. Kromě sídla vrchnosti měl chránit hranici i obchodní stezku. Po husitských válkách se dostal do zástavy a jeho podoba se postupně proměňovala.
Roku 1545 získal frýdecké panství Jan z Pernštejna a zahájil renesanční přestavbu. Pokračovali v ní Bruntálští z Vrbna a hrad se měnil v pohodlnější šlechtické sídlo. Později tu působili mimo jiné Oppersdorfové a Pražmové z Bílkova. Od roku 1797 patřilo panství Habsburkům. Posledním šlechtickým majitelem byl arcivévoda Fridrich Rakousko-Těšínský; za Habsburků zámek sloužil hlavně jako správní a reprezentační centrum, nikoli jako trvalé sídlo.
Požár 12. dubna 1688 zasáhl město i zámek. Následné barokní opravy vtiskly areálu část jeho dnešní podoby: přibyla hlavní věž, rozšířil se Rytířský sál a vznikl pískovcový krb s letopočtem 1692. Zámecká kaple sv. Barbory byla po obnově znovu vysvěcena roku 1719.
Pověsti o kozlovi i tajných chodbách
K zámku se pojí vyprávění o podzemních chodbách, záhadné studni či kamenné nádobě. Zmiňuje se také vězení zvané Ondráška, spojované se zbojníkem Ondrášem, a duch hraběte Jiřího z Oppersdorfu. Jde o místní pověsti, nikoli o spolehlivě potvrzené historické události.
Nejznámější příběh vypráví o obléhání hradu. Obránci měli shodit z věže kozla převlečeného za srnce, aby nepřátelům namluvili, že mají dostatek potravy. Podle tradice se tento zvyk udržel i v novověku a naposledy se měl odehrát roku 1845. Ani jednotlivé podrobnosti tohoto vyprávění nelze považovat za bezpečně doložené.
Zámecké náměstí a park
Před vstupem do zámeckého areálu stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Na zámecký park navazuje park Jižní svahy, kde je vyhlídková plocha. Zámek najdete na adrese Zámecké náměstí 1264 ve Frýdku-Místku; město je výchozím bodem pro poznávání historického centra i okolí Ostravice.
Otevírací doba, vstupné a režim prohlídek se mění podle sezony a programu akcí. Zámecký okruh bývá komentovaný a prohlídky zpravidla začínají v celou hodinu; aktuální údaje poskytuje Muzeum Beskyd.