Hrad Ostrý stojí na čedičovém hřbetu, který obtéká Ploučnice. Z jeho někdejšího opevnění se dochovaly příkopy, části hradeb a spodní úsek okrouhlé věže. Místo je zároveň cennou archeologickou lokalitou a nabízí výhled do říčního údolí směrem k Františkovu nad Ploučnicí.
Hrad chráněný skalním ostrohem
Podle archeologických poznatků vznikl Ostrý po polovině 13. století a jeho zakladateli byli Markvartici. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z roku 1268. Jeho poloha na strmém skalním hřbetu poskytovala přirozenou ochranu a umožňovala kontrolovat okolní údolí.
Hrad měl trojdílné uspořádání, tedy několik samostatných opevněných částí. V terénu lze rozeznat zbytky čelní i obvodové hradby a příkopy. Nejvýrazněji se zachovala dolní část okrouhlého bergfritu, obranné věže, která měla být posledním útočištěm při obraně hradu. Její přibližně osm metrů vysoký úsek přibyl až během druhé stavební fáze ke staršímu hradnímu objektu.
Od dobytí k archeologickému výzkumu
V roce 1445 hrad dobylo a vypálilo lužické vojsko. Ostrý poté přestal být hlavním sídlem majitelů a v písemných pramenech se objevují spíše jeho purkrabí než pravidelní šlechtickí obyvatelé. Roku 1515 už byl hrad označován jako pustý. K okolnímu panství patřil i později; v roce 1816 jej hrabě Thun-Hohenstein prodal společně se sousedním dvorem a statkem městu Benešovu nad Ploučnicí. Samotná zřícenina leží v katastru Františkova nad Ploučnicí.
O pozůstatky hradu se odborníci a památkáři začali výrazněji zajímat koncem 19. století. Probíhaly zde restaurátorské práce a byly nalezeny archeologické předměty. Do vnitřku válcové věže tehdy prorazili chodbu, která měla usnadnit přístup. Na začátku 20. století odkryli další části zdiva a zaměřili půdorys hradu. V letech 1928 až 1931 pokračovalo zajišťování hradeb, na které přispěl stát.
Ostrý je od roku 1966 kulturní památkou. Národní památkový ústav ho vede také jako lokalitu ÚAN I, tedy území s doloženými archeologickými nálezy nebo s odůvodněným předpokladem jejich výskytu.
Výhled na Ploučnici i železniční tunel
Pod hradní skálou vede železniční tunel, který je z vyvýšeného místa dobře viditelný. Pohled se otevírá také do údolí Ploučnice a k Františkovu nad Ploučnicí. Výlet tak spojuje prohlídku středověkých pozůstatků s výhledem na řeku a výrazný technický prvek v krajině.
Pěšky z Benešova nebo od Františkova
Ke zřícenině se dá vyrazit z Benešova nad Ploučnicí trasou podél řeky, případně pokračovat od Františkova nad Ploučnicí. Městské turistické materiály počítají s pěší i cyklistickou variantou a v údolí zmiňují také vodopád a jeskyni. Podle Státního zámku Benešov nad Ploučnicí trvá cesta od zámku ke zřícenině přibližně půl hodiny; celková časová náročnost je do 40 minut.
Hrad nemá běžný návštěvnický provoz ani prohlídkové okruhy. Zřícenina je volně přístupná, bez zajištěného občerstvení a není vhodná pro vozíčkáře. Přístup vede nerovným terénem s příkopy a nestabilními zbytky zdiva. Do dutin ani konstrukcí není bezpečné vstupovat, pokud nejsou výslovně zpřístupněné. Přístupové cesty a jejich značení se mohou měnit.