Na místě Klabavského hrádku nečeká zachované nádvoří ani výrazná věž. Z bývalého středověkého sídla nad Klabavou či Klabavkou zůstalo malé torzo zdiva a náznaky opevnění v terénu. Lokalita leží u Ejpovic a její podobu výrazně změnila železniční trať, která vede těsně kolem někdejšího hradu.
Co na místě uvidíte a kudy se vydat
Hrádek není značený a vstup je volný. Přístup se popisuje z Klabavy po silnici směrem na jih: za železničním mostem se odbočuje vlevo, přibližně po sto metrech. Přesná adresa se neuvádí; orientační poloha je 49.74819, 13.54298.
Počítejte s tím, že jde o drobnou archeologickou lokalitu, nikoli o zpřístupněnou památku s interiéry. K vidění je především zbytek zdiva, terénní náznaky a okolní krajina. Hrádek stojí bezprostředně u železnice, proto nevstupujte do kolejiště ani se nepřibližujte ke kolejím a respektujte případné zákazy či upozornění v terénu.
Místo je evidováno jako území s archeologickými nálezy kategorie ÚAN I, tedy lokalita s jednoznačně doloženým výskytem archeologických nálezů. Menší rozsah areálu i skromný stav pozůstatků znamenají, že jeho kouzlo spočívá spíše v čtení terénu a příběhu místa než v prohlídce výrazných ruin.
Strážní bod u staré cesty
V písemných pramenech se hrádek objevuje také pod názvy Hrádek nad Klabavou, Hrádek u Ejpovic nebo Starý zámek. První zmínka pochází z roku 1331 a spojuje místo s plzeňským měšťanem Konrádem z Dobřan. Podle tradice stálo sídlo u někdejší královské cesty z Norimberka do Prahy. Malý opevněný objekt tak mohl sloužit jako zázemí i ochrana lidem putujícím po důležité komunikaci.
Hrádek měl blízko k tvrzi a stál na ostrožně nad údolím toku. Jeho obranu doplňoval příkop, jehož stopa je dnes patrná hlavně v terénu. Ve druhé polovině 14. století se místo spojilo s vladyky z Ejpovic. Roku 1375 jsou na Starém zámku uváděni Štěpán a Zifríd z Ejpovic; v roce 1379 přešel hrad do rukou Ctibora ze Švamberka. Mezi dalšími držiteli se objevují Beneš z Ejpovic a Staněk z Pavlovic.
Zánik sídla a zásah železnice
Význam hrádku postupně klesal. Specializované popisy uvádějí, že byl opouštěn na konci 15. století. Roku 1537 se o něm píše už jako o dvoře a v roce 1591 jako o zpustlém zámečku. Jde o doklady postupného chátrání a ztráty původní funkce, ne o jedno přesné datum zániku. Po roce 1537 byly Ejpovice, místní tvrz, Kyšice a Hrádek prodány městu Plzni. Podle obecních historických údajů už Starý zámek poté nebyl znovu obydlen.
Další zásadní změnu přineslo budování železnice. Trať mezi Prahou a Plzní byla v tomto úseku postavena roku 1861 a její vedení těsně kolem hrádku výrazně narušilo zejména severní část areálu. Z někdejšího sídla proto zbylo jen torzo zdiva a terénní pozůstatky. V krajině se tu potkává stopa středověkého opevnění s železnicí, která pozměnila její původní podobu.
Další zastávky v okolí
Výlet lze spojit s poznáváním okolí Ejpovic a Klabavy, které připomíná také železářskou tradici a těžbu železné rudy. Program může doplnit vodní nádrž Klabava nebo Ejpovické útesy. Z Klabavy do Ejpovic k nim vede žlutě značená trasa.