Stačí sejít z běžného světa cest do lesa nad Klabavou a začít si všímat nenápadných terénních vln. Právě tady, v prostoru u Nové Hutě, se nachází rozsáhlé mohylové pohřebiště z pravěku. V jeho hlavní části se dochovalo 113 mohylových náspů. Původně jich podle památkového popisu mohlo být přibližně 125.
Lokalita bývá spojována s Dýšinou, její skutečné vymezení je ale širší. Zasahuje také do katastrů Smědčice a Chrást u Plzně, a v odborných materiálech se proto označuje jako Dýšina–Nová Huť. Nečeká tu upravený areál s expozicí ani výrazná dominantní stavba. Cenná je především samotná krajina a stopy, které v ní zůstaly.
Hroby z doby bronzové
Většina mohyl vznikla ve střední době bronzové, zhruba mezi lety 1600 až 1300 před naším letopočtem. Pohřebiště však nebylo využíváno jen v jednom období. Archeologové zde zaznamenali také nálezy z mladší doby bronzové a pozůstatky spojované s pozdní dobou halštatskou až časnou dobou laténskou.
Mohyla byla navršena z hlíny nebo kamene nad pohřbem. Dochované náspy mívají v průměru přibližně 10 až 20 metrů a původně mohly dosahovat výšky až dvou metrů. V lese dnes nejsou všechny stejně nápadné. Některé vystupují z okolního terénu zřetelně, jiné téměř zanikají mezi stromy a část z nich poznamenalo pozdější využívání krajiny.
Výzkum pohřebiště začal už v 80. letech 19. století. V širší oblasti byla prozkoumána přibližně polovina mohyl. Z hrobů pocházejí keramické nádoby, bronzové zbraně a šperky i několik zlatých předmětů. Nálezy vypovídají o tehdejších pohřebních zvyklostech, rozdílech ve společnosti i úrovni řemesel.
Proč se uvádí 113 i 125 mohyl
Oba údaje popisují trochu jinou skutečnost. Číslo přibližně 125 označuje původní rozsah pohřebiště uváděný v památkovém popisu. Současná evidence hlavní části lokality Nová Huť pracuje se 113 dochovanými náspy.
Do minulosti zdejšího mohylníku patří také další pohřebiště v okolí. Některá byla výrazně poškozena, jiná úplně zanikla při těžbě železné rudy. Mohelníky pod Velkou skálou a u osady Horomyslice se dochovaly jen částečně, případně vůbec. Okolí Dýšiny tak patří k místům, kde se pravěké archeologické památky soustřeďují ve výjimečné hustotě.
Vedle mohyl jsou v lese patrné i staré cesty
Archeologický význam místa nekončí u pravěkých hrobů. V jižní části lokality se nacházejí také výrazné úvozy klesající směrem ke Klabavě. Pravděpodobně jde o pozůstatky středověkých nebo novověkých cest.
Při pohybu lesem se tak potkávají různé dějiny jednoho území. Mohylové náspy vznikly před tisíci lety, zatímco úvozy připomínají pozdější pohyb lidí mezi jednotlivými místy. Právě díky tomu lze zdejší krajinu číst jako několik vrstev navršených přes sebe, i když tu nejsou zachované stavby ani rozsáhlé informační zázemí.
Co čekat při návštěvě
Pohřebiště leží ve vzrostlém smíšeném lese a není upravené jako běžný návštěvnický areál. Chybí zde obvyklé zázemí i výrazné značení. Pro orientaci slouží navigační bod vedený v Archeologickém atlase Čech; uváděný přístup vede od jihozápadu. Ani při použití navigace ale není jisté, že každý násep na místě snadno rozeznáte.
Při procházení lokality je proto důležité držet se existujících cest, nevstupovat do mohyl ani do případných výkopů a respektovat ochranu archeologického naleziště. U Nové Hutě se dochovaly pravěké pohřební náspy, pozdější úvozy i lesní terén, který všechny tyto historické stopy spojuje.