Do věžní kobky kostela sv. Jana Křtitele měl Václav Hanka 16. září 1817 ukrýt – respektive podle tradičního podání objevit – nález, který později výrazně ovlivnil českou kulturní paměť. Rukopis královédvorský, soubor básní psaných staročeštinou, se stal jedním ze symbolů národního obrození. Dnes lze místo navštívit v rámci komentované prohlídky, která zahrnuje také kostel, věž a rukopisnou expozici.
Kostel jako místo velkého historického sporu
Farní kostel stojí přímo v historickém centru Dvora Králové nad Labem a patří k nejvýraznějším stavbám na náměstí Republiky. Jeho význam nesouvisí jen s církevními dějinami nebo samotnou architekturou. Pozornost přitahuje hlavně příběh rukopisu, který měl být nalezen právě v prostoru kostelní věže.
Rukopis královédvorský se společně s Rukopisem zelenohorským stal důležitou, zároveň však velmi spornou památkou české literární historie. Po desetiletí posiloval obraz dávné a kulturně vyspělé minulosti českého národa. Později se vedly rozsáhlé spory o jeho pravost a otázka autenticity vyvolává debaty v různých podobách dodnes. I proto je přesnější hovořit o údajném či tradičně připisovaném nálezu než o události, která by byla bezvýhradně potvrzena.
Originály obou rukopisů jsou uloženy ve sbírkách Národního muzea, které se jim také odborně věnuje. Průzkumy se zaměřovaly například na fyzický stav památek, samy o sobě však neměly definitivně rozhodnout, zda jsou rukopisy pravé. Návštěva kostela tak vedle místního příběhu připomíná i propojení národní identity, kulturních dějin a vědeckých pochybností.
Co ukáže komentovaná trasa
Prohlídka vede nejen k rukopisné kobce, ale také do interiéru kostela a k expozici bohoslužebných předmětů. Součástí jsou rovněž zvony a hodiny, které přibližují technické zázemí věže i její každodenní fungování. Zastavení čeká návštěvníky také v bytě pověžného, kde je připravena expozice věnovaná záchraně města.
Celá trasa zabere přibližně 40 minut. Během této doby se propojí několik odlišných vrstev minulosti: sakrální dějiny, život města, služba pověžného i příběh rukopisu, který dávno překročil hranice Dvora Králové. Kobka proto není jen samostatnou kuriozitou, ale jedním bodem širšího vyprávění o místní paměti.
Šestašedesát metrů? Věž měří 64 metrů
Výstup pokračuje kolem věžních prvků a zvonů až na ochoz. Věž kostela podle turistických a regionálních údajů dosahuje výšky 64 metrů a z jejího vrcholu se otevírá pohled na Dvůr Králové nad Labem i okolní krajinu. Za jasného počasí tak návštěvník uvidí město z jiné perspektivy než z úrovně náměstí.
Rozsah výhledu samozřejmě závisí na počasí. Samotná cesta věží ale zůstává zajímavá i při horší viditelnosti, protože zpřístupňuje části stavby, do nichž se při běžné návštěvě bohoslužby nedostanete.
Termíny prohlídek se mění podle sezony
Prohlídky kostela, věže a rukopisné kobky mají sezonní režim. Mimo hlavní letní období bývají možné po předchozí dohodě, zatímco letní termíny se mohou v jednotlivých letech lišit. Prohlídky se nekonají během bohoslužeb ani jiných církevních obřadů, takže konkrétní možnosti je třeba řešit přímo s průvodcovskou službou.
Parkovat lze podle místních informací na náměstí Republiky, před kostelem nebo za ním. Režim parkování může být podle dne a času zpoplatněný. K rukopisnému tématu se váže také faksimile, které při příležitosti dvoustého výročí nálezu v roce 2017 vydala Městská knihovna Slavoj. Reprodukce Rukopisu královédvorského vznikla v měřítku 1:1.