V Duchcově se dá během jedné návštěvy projít barokními interiéry, nahlédnout do bytu Giacoma Casanovy a vyjít do zámeckého parku. Místní příběh ale sahá i za hranice areálu: jedna z Reinerových fresek přežila zboření kostela, který ustoupil těžbě hnědého uhlí.
Barokní sídlo Valdštejnů
Dnešní zámek stojí na místě staršího renesančního sídla Lobkoviců. Výraznou barokní přestavbu zahájil po roce 1675 Jan Bedřich z Valdštejna. Plány rezidence připravil architekt Jean Baptiste Mathey a od roku 1714 se na dalších úpravách podílel František Maxmilián Kaňka.
Valdštejnové vlastnili duchcovské panství od roku 1642 až do 20. let 20. století. Jejich postavení připomíná architektura, interiérová výzdoba i sbírky. Ve Valdštejnském sále je vystavena galerie 32 portrétů; u dvaadvaceti z nich se předpokládá autorství nebo spoluúčast Václava Vavřince Reinera. Tento významný český barokní malíř vytvořil také stropní fresku sálu, datovanou rokem 1714. Zámek získal v roce 2001 status národní kulturní památky.
Casanovova duchcovská léta
Jedním z tematických prohlídkových okruhů je trasa věnovaná Giacomu Casanovovi. Na zámku působil v letech 1785 až 1798 jako knihovník a společník hraběte Josefa Karla Emanuela z Valdštejna. Do Duchcova přišel po letech cestování, dobrodružství a společenských kontaktů, ve stáří hledal klidnější zázemí.
Podle zámecké tradice právě v Duchcově sepisoval své paměti. Okruh představuje nejen jeho příběh, ale také prostředí, v němž trávil poslední roky života: zahrnuje biliárový sál, pokoje nejvyššího služebnictva, Casanovův byt i knihovnu. Se zámkem se pojí také jména Goetha, Schillera, Beethovena, Chopina a Lorenza Da Ponteho. U některých osobností je však třeba odlišovat doložený pobyt od širší tradice, která se k sídlu postupně připojila.
Reinerovy fresky a příběh záchrany
V Duchcově jsou k vidění dvě různá díla označovaná jako Reinerova freska. Stropní malba ve Valdštejnském sále zůstala na svém místě, druhá freska s výjevem Nanebevzetí Panny Marie původně zdobila kostel u hraběcího špitálu. Ten byl v roce 1959 zbořen kvůli těžbě hnědého uhlí. Malbu se podařilo sejmout a na začátku 80. let 20. století umístit do nového pavilonu v zámeckém parku.
Pavilon navrhl Jan Sokol. Jeho železobetonová podoba vychází z nového brutalismu i českého architektonického kubismu, a tak sama vypovídá o tehdejším přístupu k památkové péči. Ochrana fresky však zůstává náročná: kolísání teploty a vlhkosti v pavilonu malbě škodí a přispívá k jejímu postupnému poškozování. Její osud připomíná, jak složité je uchovat památky v krajině proměněné průmyslem a těžbou.
Zámecká zahrada a prohlídkové trasy
Procházku interiéry lze spojit s návštěvou zahrady a parku. Barokní zahrada vznikala od první čtvrtiny 18. století ve francouzském stylu, později se část areálu upravila jako krajinářský anglický park. Mezi výrazná místa patří Knížecí zahrada a sfingový rybníček.
Nabídka prohlídek zahrnuje Valdštejnský okruh, Casanovu, Zámecké sbírky i trasu Okouzleni antikou. O víkendech bývá zařazen také okruh o Reinerově fresce a proměnách areálu včetně dopadů důlní činnosti. Zámek stojí na náměstí Republiky 202/9 v Duchcově. Otevírací doba i skladba prohlídek se během roku mění. Na nádvoří a do přízemních expozic se podle návštěvnických informací dostanou také lidé s omezenou pohyblivostí; u některých tras lze po předchozí domluvě využít přenosnou skládací židličku.