Chudý Hrádek najdete na vysoké pískovcové ostrožně nad místem, kde se setkává Čertova rokle s dolem Chrasták. Z gotického hradu se dochovalo torzo paláce, základy věže, části obvodových hradeb a také dvě místnosti vytesané či zahloubené do skály. K nejzajímavějším pozůstatkům patří okrouhlá studna, která je dnes částečně zasypaná, ale podle odhadů dosahuje hloubky asi čtrnácti metrů.
Zřícenina leží u Dřevčic a správně náleží pod město Dubá. V některých starších nebo nepřesných turistických materiálech se objevují také Blíževedly, což může při hledání místa vést ke zmatku. Chudý Hrádek se však řadí ke krajině a historickému okruhu Dubé, pískovcovým oblastem v okolí Kokořínska a Ralské pahorkatiny.
Od Berků z Dubé k opuštěnému hradu
Hrad vznikl ve druhé polovině 14. století v době, kdy v severních Čechách výrazně působil rod Berků z Dubé. První jistá písemná zmínka pochází z roku 1391. Jindřich Berka z Dubé tehdy rozdělil své panství a Chudý Hrádek se objevil v majetkových souvislostech tohoto šlechtického rodu.
Roku 1402 připadl hrad v rámci dědictví Jindřichu Vaňkovi z Dubé, který podle něj používal své přízvisko. O třicet let později se v pramenech objevuje Jindřich Berka z Hrádku jako svědek smlouvy, kterou byl hrad Houska prodán Janu Smiřickému ze Smiřic. Z dochovaných zmínek tak vyplývá, že Chudý Hrádek představoval skutečné šlechtické sídlo, nikoli jen malou opevněnou stavbu bez významnějšího zázemí.
V 16. století se vlastníci změnili. Od roku 1519 hrad držel Jiří Kaplíř ze Sulevic, v roce 1532 přešel na Václava z Vartenberka a stal se součástí panství Rybnov. Roku 1543 byl začleněn k nově postavenému Novému zámku v Zahrádkách. Tím pravděpodobně přišel o svou původní funkci a postupně se dostal mimo hlavní dění.
Co z hradu zůstalo
Podoba dochovaných zbytků ukazuje, že Chudý Hrádek procházel několika stavebními úpravami. Na některých místech jsou patrné známky staršího požáru, po němž následovala přestavba. Nejvýraznější je zbytek paláce, doplněný základy věže a úseky hradby. Dvě zahloubené místnosti využívají přirozené tvary pískovcového podloží.
Obrana předpolí hradu kdysi stála na obloukovitém příčném valu. Ten byl v 70. letech 20. století rozorán a zanikl, takže dnes už si návštěvník jeho průběh může jen představovat. Poslední zmínka o hradu souvisí s konfiskací majetku po Bílé hoře v roce 1622. Tehdy už byl nevyužívaný a zpustlý, přesný rok jeho zániku ale znám není.
Chudý Hrádek se v pramenech a na starších mapách objevuje také pod názvy Pustý zámek, Poustka, Pauska nebo Buška. S proměnlivým pojmenováním souvisí historie okolní krajiny i někdejší sídla v okolí. Poustka dnes označuje část Dřevčic, nejspíš v prostoru bývalé vsi Pačkova.
Výlet bez pokladny, ale s opatrností
Zřícenina je volně přístupná a nekonají se na ní pravidelné prohlídky. Na místě proto není pokladna ani obvyklé návštěvnické zázemí. Hradní pozůstatky leží na vysokých skalních blocích a mezi nerovnými, nezajištěnými částmi staveb. Pohyb vyžaduje zvýšenou opatrnost hlavně za mokra, v zimě a při výletu s menšími dětmi.
K Chudému Hrádku se obvykle přichází po zelené turistické trase. Jako výchozí místa se uvádějí Dřevčice a Zahrádky, popisy jednotlivých úseků se však liší. Zřícenina navíc nemá jednoznačnou adresu použitelnou pro navigaci, takže se vyráží právě z Dřevčic nebo Zahrádek a pokračuje po značení.
Trasu lze spojit také s cestou k Dolskému mlýnu a s dalšími pískovcovými útvary a údolími v okolí Dubé a Zahrádek. Chudý Hrádek je kulturní památkou a jeho dnešní charakter určují nejen zbytky hradu, ale i okolní skály, rokle a lesy.