V zatopeném lomu mezi Drysicemi a Želčí se voda odráží od strmých skal a připomíná, že dnešní podoba místa vznikla těžbou kamene. Výrazná kulisa se objevila i na televizní obrazovce: v epizodě Četnických humoresek nazvané Narodil sa Kristus Pán je lom zachycen přibližně ve 40. minutě a 30. sekundě.
Skály, voda a pozůstatek těžby
Skalní stěny vysoké zhruba 15 až 18 metrů lemují asi polovinu vodní plochy. Jejich členitý povrch se zrcadlí na hladině a vytváří uzavřenější prostor, než jaký nabízejí rybníky nebo upravená koupaliště v otevřené krajině. Působivý dojem tu vzniká právě spojením vody a skal s viditelnou stopou někdejšího kamenolomu.
Lokalita může zaujmout i ty, kteří filmové spojení neřeší. Nejde ale o upravené místo pro odpočinek u vody a přístup až k hladině nelze automaticky předpokládat. Lom má svůj režim a část prostoru může být vyhrazená.
Filmová zastávka v Četnických humoreskách
Kromě Četnických humoresek se zatopený lom uvádí také v souvislosti s pohádkou Za humny je drak, filmem Strašidla z vikýře a seriálem Spadla z oblakov. Konkrétní záběr je možné určit právě u epizody Narodil sa Kristus Pán. U dalších titulů nejsou záběry přímo z lomu doloženy se stejnou přesností, jejich spojení s natáčením se však objevuje v turistických a místních materiálech.
Místní školní časopis zmiňuje, že se v lomu naposledy natáčelo v roce 2010. Jde o údaj, který není nezávisle potvrzený, a je proto namístě brát jej s rezervou.
Do vody se nevstupuje
Podle turistického popisu je koupání v lomu zakázané. Vodu využívají také potápěči z prostějovského klubu Krab, takže nejde o veřejné koupaliště s běžným zázemím. Smyslem návštěvy je především pohled na skalní stěny, vodní hladinu a místo spojené s filmovým natáčením, nikoli vstup do vody.
Opatrnost vyžaduje i samotný terén a výška skal. Není jisté, že se návštěvníci dostanou až k vodě, ani že je celý areál volně přístupný.
Odbočka mezi Drysicemi a Želčí
Lom se nachází v Jihomoravském kraji, v okolí Drysic na Vyškovsku. Popis přístupu zmiňuje nenápadnou odbočku na kamenitou polní cestu mezi Drysicemi a Želčí. Přesná adresa ani jednoznačný orientační bod uvedeny nejsou.
Drysice mají podle obecních údajů první písemnou zmínku z roku 1201. Zatopený kamenolom tak leží v krajině s dlouhou historií, jeho dnešní podobu však určila především těžba, která po sobě zanechala vodní plochu sevřenou skalami.