Od návštěvnického centra na Ploštině vede zpevněná cesta dlouhá přibližně 300 metrů k památníku protifašistického odboje. Cestou se dá poznat příběh valašské osady, jejíž obyvatelé pomáhali partyzánům a 19. dubna 1945 se stali oběťmi nacistické trestné akce.
Osada, která poskytovala zázemí partyzánům
Ploština leží asi tři kilometry severně od Drnovic, mezi nimi a Vysokým Polem. Před válkou tu žily desítky lidí v usedlostech rozptýlených po svazích Vizovických vrchů. Odlehlá poloha a okolní lesy vytvořily vhodné zázemí pro partyzánský oddíl brigády Jana Žižky. Místní mu poskytovali podporu, sami však nebyli ozbrojenými bojovníky.
Před tragédií pronikli do partyzánského prostředí konfidenti gestapa Oldřich Baťa a František Machů. Jejich informace pomohly nacistům zjistit, kde odboj působí a kdo mu pomáhá. Když ozbrojené složky 19. dubna 1945 na Ploštinu dorazily, partyzáni díky varování uprchli. Obyvatelé zůstali.
Usedlosti vojáci prohledávali, rabovali a vyslýchali. Některé domy pak zapálili, jejich obyvatele hnali do plamenů nebo je zastřelili. Přímo na Ploštině zemřelo 24 lidí, mezi nimi jedna žena i lidé z několika okolních obcí. V souvislosti se zásahem na Ploštině a nedaleké Rysilce se uvádí celkem 27 obětí. Jeden z přeživších, Jan Machů, unikl z hořícího domu a dostal se do lesa.
Od poválečné obnovy k dnešní podobě areálu
Po válce se místo začalo obnovovat. V letech 1946 a 1947 tu vyrostly nové domy pro pozůstalé a další přeživší. V roce 1947 byla vysvěcena kaple Panny Marie Bolestné. Její pamětní desky nesou jména zavražděných, kaple ale není běžně přístupná veřejnosti.
Návrší dominuje památník protifašistického odboje z roku 1975. Tvoří ho nízká plošina a pět betonových pylonů ve dvou úrovních; v areálu je také reliéfní deska a socha partyzána. Její kopie byla odhalena v roce 1985. Monument vznikl v době, kdy se Ploština připomínala především v rámci komunistického výkladu protifašistického odboje. Dnes je celý areál národní kulturní památkou a minulost představuje v širších souvislostech.
Muzeum vypráví příběh z více úhlů
V letech 2020 až 2023 prošel areál proměnou. Na místě bývalého amfiteátru vzniklo návštěvnické centrum zapuštěné do svahu. Oválná budova má vegetační střechu a bezbariérový interiér.
Expozice Tragédie na Ploštině začíná ještě před dubnem 1945: představuje život valašských pasekářů, zdejší přírodu i archeologické souvislosti. Následně se věnuje masakru a jeho aktérům. Audiovizuální a interaktivní prvky pomáhají skládat události z pohledu obyvatel, partyzánů, konfidentů i pachatelů. Osobní svědectví, včetně příběhu Jana Machů, připomínají, že za počty obětí stály konkrétní lidské osudy.
V jednom z poválečných stavení je umístěna expozice Nová Ploština. Sleduje vývoj místa od obnovy až po současnost a ukazuje také, jak tragédii v minulosti využívala komunistická propaganda. Součástí areálu jsou čtyři rekonstruovaná venkovská stavení, kaple, venkovní panely i monument.
Jak se na Ploštinu dostat
Příjezd autem je doporučen přes Drnovice. Cesta z Vysokého Pole přes Ryliska a Klementinu může být úzká a neupravená. Parkoviště jsou u muzea a nedalekého stavení; přímo k monumentu se autem nedojíždí. Prohlídku lze začít v návštěvnickém centru, pokračovat do poválečného stavení a zakončit u památníku.
Otevírací doba, vstupné i program se mění podle sezony. V roce 2026 mají areál doplnit výstavy věnované rumunské armádě při osvobozování Československa a svědectvím romských přeživších z Let u Písku. Revitalizace a nové expozice získaly cenu Gloria Musaealis za nejlepší muzejní počin roku 2023.