Zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí za pozornost už při pohledu zvenčí: sgrafitová výzdoba pokrývá fasády, vnitřní nádvoří i komíny vysoké přibližně sedm metrů. Část ornamentů přitom bývala po staletí skrytá pod omítkou. V interiérech návštěvníky čekají barokní fresky, kaple, zrcadlový sál i příběh rodu, který se na své sídlo po letech vrátil.
Z loveckého sídla renesanční památka
Stavbu nechal kolem roku 1590 vybudovat Mikuláš starší z Bubna. Zámek měl původně sloužit jako letní a lovecké sídlo, nikoli jako reprezentativní centrum velkého panství. Na jeho podobě se podíleli italští renesanční umělci, jejichž vliv se odráží v architektuře i výzdobě.
Čtyři jednopatrová křídla obepínají téměř čtvercové nádvoří. Po jeho obvodu vede kamenný ochoz, podepřený přízemními arkádami. Na každé straně stojí sedm toskánských sloupů. Dříve se po obvodu nádvoří chodilo po dřevěných pavlačích; kolem roku 1630 je vystřídal kamenný ochoz. Ze stejného období pochází také kamenný vstupní portál.
Mezi lety 1670 a 1690 získal zámek raně barokní podobu s vysokou střechou a barokními štíty. Tehdy také původní sgrafita překryla omítka. Když se později posuzoval stav objektu, kterému hrozila demolice, začala se podle svědectví Petra Dujky omítka odlupovat a pod ní se ukázala skrytá výzdoba. I tento nález přispěl k záchraně zámku.
Sály, kamna a malby s antickými motivy
Historické místnosti na sebe navazují bez běžných chodeb, v souladu s původním uspořádáním domu. Ochoz měl kdysi i praktickou funkci: právě z něj se přikládalo do krbů, kterými se vytápěla každá místnost.
Jedním z nejvýraznějších interiérů je hodovní sál s mohutnými raně barokními kachlovými kamny. Nese se na nich letopočet 1690 a erby Bubnů a Litic. Do kamen se vešly až tři kubické metry dřeva a přikládalo se do nich z vnějšího ochozu. Stropní freska zachycuje svatbu thébského krále Pélea s mořskou bohyní Thetidou. Protože jsou na ní také Faunové, říká se výjevu Čertova svatba.
Další malbou v sále je Paridův soud. Tehdejší výklad ztotožňoval Jupitera s císařem Leopoldem I. Výjev tak připomíná antickou mytologii i prostředí císařského dvora, kde se hrávala opera Il pomo d’oro.
Prohlídková trasa zahrnuje také místnost ve vstupní věži, hudební salónek, Ferdinandův pokoj, pánský a dámský salónek, taneční sál, lovecký a rodinný pokoj nebo zrcadlový sál. Každý prostor měl v životě šlechtického sídla své místo, od společenských událostí po odpočinek a reprezentaci.
Kaple a zrcadlový sál
V zámecké kapli upoutá štukové rámování se zlacenými prvky a křížová klenba rozdělená do čtyř polí. Jsou na ní podobizny světců, mezi nimi svatého Antonína Paduánského, svatého Františka, svatého Ignáce z Loyoly a svatého Františka Xaverského. V lunetách se objevují další světci včetně morových patronů; nad oltářem je medailon svatého Jana Nepomuckého.
Freska v zrcadlovém sále zobrazuje Sešlost bohů. Po rekonstrukci se tento prostor využívá také pro vernisáže, semináře a koncerty, takže zámek slouží i současným kulturním akcím.
Staletí s rodem Bubna-Litic
Bubnové získali doudlebské zboží roku 1562. Mikuláš z Bubna tehdy koupil litické panství, polovinu Žamberka a další pozemky v Doudlebech. Rod následně užíval přídomek z Litic, později byl povýšen do panského a poté hraběcího stavu. Jeho erb vychází z motivu bubnu neboli tympánu.
Zámek zůstal s rodem spojen po několik staletí, s výjimkou období komunistického zestátnění. Po restituci se majetek vrátil potomkům rodu a v roce 2006 se jeho majitelkou stala Eleonora Dujková. Historie tak není jen součástí výzdoby a rodových znaků, ale také příběhem dlouhodobého vztahu rodiny k sídlu.
Park, dvoreček a muzeum v sýpce
Areál doplňuje zámecký park, Babiččin dvoreček a muzeum přírodovědy, venkova a trampingu v rekonstruované sýpce. Expozice představuje například faunu, flóru, minerály, venkovská řemesla i předměty spojené s historií zámku. Při obnově konírny se navíc našlo archeologické naleziště se zbytky keltského sídliště a raně slovanského osídlení z přelomu 8. a 9. století.
Zámek leží asi 400 metrů od železniční stanice v Doudlebách nad Orlicí a nedaleko autobusové zastávky. Prohlídka interiérů trvá přibližně 50 minut. Otevírací doba, vstupné i doprovodné akce se mění podle sezony.