Z Kounova vede žlutá turistická značka k náhorní plošině Rovina, kde leží kamenné řady – neobvyklý areál tvořený téměř rovnoběžnými liniemi balvanů. Místo se nachází asi dva kilometry od Kounova, úředně však spadá do katastru Domoušic na Lounsku. Je součástí přírodního parku Džbán a kromě samotných kamenů nabízí také lesní cestu, vyhlídky a několik historických zastávek.
Více než dva tisíce kamenů, ale neznámý účel
Dochované uspořádání tvoří přibližně čtrnáct neúplných řad a přes dva tisíce kamenů. Některé prameny mluví o několika tisících balvanů, protože není snadné určit, které části patřily k původnímu areálu. Linie se táhnou několik set metrů a míří převážně od severu k jihu. Kameny jsou většinou z křemence a slepence; mezi výrazné solitéry patří Gibbon a Pegas. Gibbon podle některých údajů váží kolem šesti tun.
Za první systematický popis vděčí lokalita kounovskému učiteli Antonínu Patejdlovi, který řady zaměřil v roce 1934. Jejich pravidelnost a rozsah podnítily řadu teorií. Uvažovalo se o pravěké observatoři, kalendáři či kultovním místě, ale také o praktickém vymezení pozemků. Žádné z těchto vysvětlení se nepodařilo potvrdit. Jisté je, že kameny uspořádali lidé; kdy a za jakým účelem, známo není. Označení za keltskou památku nebo pravěkou observatoř proto zůstává hypotézou.
Co prozradily průzkumy
Archeologický výzkum v letech 1976 a 1977 vedli Emílie Pleslová-Štiková a Jiří Waldhauser. Sondáže ukázaly, že kameny spočívají ve štěrkových strukturách, a mezi řadami odhalily také stopy orby. Keramické střepy pocházely ze středověku a novověku, tedy z období mladšího, než se předpokládá pro vznik řad. Jejich stáří proto neurčují.
Pylová analýza z 90. let naznačila, že plošina byla v některých obdobích bez lesa a sloužila zemědělství. Přesné datum uspořádání kamenů ale neodhalila. Areál se navíc nedochoval v původním rozsahu: lidé část balvanů odváželi a využívali například ve sklářství nebo při hospodářských pracích. Poškodila jej také novodobá těžba dřeva, výrazně zejména v 80. letech 20. století. Od roku 1958 jsou řady chráněny jako nemovitá kulturní památka a zároveň jsou vedeny jako území s archeologickými nálezy první kategorie.
Cesty na Rovině vedou i k dalším zastávkám
V okolí kamenných řad se nachází hradiště Rovina, které obecní materiály datují přibližně do 5. století před naším letopočtem. Jeho přímé spojení s kamennými liniemi doloženo nebylo. Na trase lze navštívit také poutní kapli svatého Vojtěcha a Rovinský buk. Z vyhlídek se otevírají pohledy směrem k vrchu Špičák a do lounského Podlesí.
Kromě žluté značky z Kounova vede ke kamenům kratší místně značená cesta od kaple. Další možností je naučná stezka od nádraží Mutějovice. Je určena pěším, měří přibližně dva kilometry a věnuje se kamenným řadám, geologii, lesním společenstvům i pozůstatkům hradiště. Kromě úvodního stoupání nebývá terén obvykle náročný, hodí se však pevná obuv.
Expozice v Kounově
V Kounově je stálá expozice věnovaná kamenným řadám. Přibližuje Patejdlův první článek, nejstarší známé fotografie lokality i archeologický průzkum ze 70. let. Její otevírací režim se mění podle sezony.