Z Domažlic vede zeleně značená cesta na Baldovské návrší, vzdálené zhruba dva kilometry severozápadně od města. Na místě stojí šest metrů vysoký kamenný kalich, barokní kaple Nejsvětější Trojice i díla galerie pod širým nebem. Návrší připomíná 14. srpen 1431, kdy se zdejšího kraje dotkla jedna z nejvýznamnějších událostí husitských válek.
Útěk před rozhodujícím střetem
Křižácká výprava vedená braniborským vévodou Fridrichem I. a papežským legátem Juliánem Cesarinim postupovala roku 1431 přes západní Čechy. Po neúspěchu u Tachova zamířila k Domažlicím, které oblehla a ostřelovala. Obránci však dokázali přivolat hlavní husitské síly. K městu se vydaly pod velením Prokopa Holého, zvaného také Prokop Veliký.
K dlouhé bitvě pod hradbami nakonec nedošlo. Křižáci se dozvěděli, že se blíží husitské posily, a jejich vojsko zachvátil zmatek. Tradiční vyprávění spojuje paniku s rachotem vozů a chorálem Ktož jsú Boží bojovníci. Roli ale mohlo hrát také nejednotné velení, špatná disciplína, spory mezi veliteli a zmatečné dění v táboře. Některé oddíly si navíc mohly vyložit situaci tak, že ostatní ustupují.
Křižáci se dali na ústup a husité je v okolí Domažlic pronásledovali. Získali vozy, děla a další vybavení. Pozdější zprávy uvádějí také papežskou bulu a osobní věci kardinála Cesariniho, přesný rozsah kořisti ani počty vojáků však nejsou doloženy.
Od bojů k jednání
S porážkou se pojí příběh o červeném kardinálském klobouku, který se stal symbolem úniku mocného protivníka. Pravděpodobnější vysvětlení říká, že Cesarini z tábora uprchl převlečený za prostého vojáka a své věci tam nechal. Osud klobouku tak ukazuje, jak se historická událost proměnila v působivý příběh.
Význam domažlického vítězství ale nespočíval jen v kořisti ani v samotném útěku. Další vojenské tažení proti husitům selhalo a katolická strana začala hledat cestu k jednání. Cesarini pozval husity na basilejský koncil; české poselstvo tam dorazilo roku 1433. Událost u Domažlic tak patřila k okamžikům, které posunuly husitské války od střetů na bojišti k diplomacii.
Domažlice se během husitských válek přidaly k táboritskému proudu a staly se důležitým bodem západních Čech. K místním vojenským představitelům patřil hejtman Jan Řitka z Bezdědic. Roku 1433 vedl další husitské tažení do Bavorska, které skončilo porážkou u Hiltersriedu. Vavřinec z Březové věnoval vítězství rozsáhlou latinskou skladbu známou jako Píseň o vítězství u Domažlic. Kromě popisu události obhajovala husitské postoje a měla politický i náboženský význam.
Kalich, kaple a sochařská stezka
Na Baldově stojí historický základní kámen položený v roce 1931 při pětistém výročí události. Monument podle návrhu architekta Kamila Roškota se tehdy nepodařilo dokončit. Současný pomník vytvořil klatovský sochař Václav Fiala a odhalen byl 14. srpna 2015. Žulový kalich se skládá z 31 prstenců, měří šest metrů a váží přibližně 50 tun. Město jej označuje za největší husitský žulový kalich v Evropě.
K památníku přiléhá barokní šestiboká kaple Nejsvětější Trojice a okolní prostor doplňuje sochařská stezka s galerií pod širým nebem. Její díla vznikala při sympoziích Tusta Sculpta. Na Baldov vede z Domažlic zelená turistická značka směrem na Luženičky; cesta prochází otevřenou krajinou, kde se hodí pevná obuv.
Za dalšími dějinami do Chodského hradu
Návštěvu Baldova lze doplnit Muzeem Chodska v Chodském hradu na Chodském náměstí. Muzeum se věnuje dějinám Domažlic, Chodska a okolí. Součástí prohlídky je také hradní věž a lapidárium. Nejde o muzeum zaměřené výhradně na husitské války, širší místní souvislosti však k výletu na Baldov doplňuje.