V Archeoparku Pavlov si můžete prohlédnout nálezy spojené s lovci mamutů a také odkrytou koncentraci mamutích kostí ponechanou přímo na místě. Právě podobné nálezy z okolí Dolních Věstonic nyní pomáhá objasnit analýza DNA: vědci zkoumali pozůstatky 521 mamutů srstnatých a porovnávali, zda se jejich složení liší podle toho, kde byly kosti nalezeny.
Co prozradil výzkum mamutích kostí
Studie zveřejněná v časopise Current Biology ukázala výrazný rozdíl mezi dvěma soubory nálezů. V přirozeně rozptýlených kosterních pozůstatcích tvořili samci 66,5 procenta jedinců. Naproti tomu v jedenácti velkých akumulacích spojovaných s lidskou činností připadalo přibližně 70 procent určovaných mamutů na samice.
Výzkum zahrnul nálezy z Eurasie i Severní Ameriky. Vědci nově získali genomová data u 448 mamutů. Sto zkoumaných zvířat pocházelo z velkých koncentrací kostí datovaných přibližně do období před 30 000 až 20 000 lety. Kontrolní soubor tvořilo 421 jedinců z rozptýlených nálezů, u nichž nebyla doložena souvislost s člověkem.
Rozdílný poměr pohlaví podporuje představu, že nahromadění kostí u pravěkých sídlišť nebyla pouze přirozená zvířecí pohřebiště. Lidé mamuty nejspíš aktivně vyhledávali a jejich pozůstatky soustřeďovali v místech, kde pobývali. Samotný genetický rozbor však nedokazuje, že každý zkoumaný mamut byl uloven. Pravěcí lidé mohli využívat také zvířata, která uhynula přirozeně, nebo nalezené mršiny.
Převaha samic může souviset s jejich způsobem života. Samice s mláďaty se pohybovaly ve větších stádech a jejich trasy mohly být předvídatelnější než cesty samotářských samců. Vliv mohla mít i menší tělesná velikost samic. Konečný poměr ale mohl ovlivnit celý sled událostí, od setkání lidí se zvířaty až po změny, které v nálezech nastaly po smrti.
Archeopark a stezka krajinou pravěkých sídlišť
Archeopark Pavlov, otevřený v roce 2016, je částečně ukrytý pod zemí. Představuje život lovců mamutů prostřednictvím nástrojů, uměleckých předmětů, plastik zvířat, venuší a repliky dolnověstonického trojhrobu. Ten pochází z lokality Dolní Věstonice II, kterou objevili v letech 1985 až 1991 při těžbě spraše pro hráze Novomlýnských nádrží.
V expozici je také odkrytá skládka mamutích kostí zachovaná na původním místě. Návštěvník tak vidí nejen samostatné předměty, ale i ukázku archeologického nálezu v terénu. Odborníci pro podobné soubory používají označení akumulace nebo koncentrace kostí; výraz mamutí skládka je srozumitelným popularizačním pojmenováním.
Pět významných archeologických míst propojuje archeostezka mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi. Měří přibližně 4,1 kilometru a její náročnost je střední. Trasa umožňuje vnímat zdejší pravěké nálezy v krajině, ne pouze v muzejní expozici. Samotná naleziště ale nejsou skanzenem s volně přístupnými vykopávkami.
Dolní Věstonice a jejich výjimečné nálezy
Dolní Věstonice I patří k místům s dlouhou historií archeologického výzkumu a rozsáhlou dokumentací. Systematické vykopávky pod Pálavou zahájil Karel Absolon v roce 1924. Od roku 1947 na ně navazuje Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně. Moravská část současné studie zahrnula také lokality Milovice I a Předmostí I.
Věstonicko-pavlovská sídelní aglomerace je jednou z nejvýznamnějších mladopaleolitických oblastí v Evropě. Nálezy dokládají výrobu kamenných a kostěných nástrojů, uměleckou tvorbu i technologie spojované s keramikou a textilem. Nejznámějším předmětem je Věstonická venuše, nalezená 13. července 1925 v ohništi. Figurka z pálené hlíny je stará přibližně 27 000 až 29 000 let a nese otisk dětského prstu.
Originál venuše se v Dolních Věstonicích nevystavuje. Je uložen ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Lokalita pod Pálavou tak představuje především krajinu pravěkého sídliště, zatímco ucelenější výklad nálezů nabízejí muzejní expozice.
Nové metody pro staré objevy
Výzkum vznikl v rámci pětiletého mezinárodního projektu MAMBA. Ten propojuje archeologii s analýzou archaické DNA, stabilních izotopů, radiometrickým datováním a rekonstrukcí pravěkého prostředí. Díky těmto metodám mohou i kosti objevené před desítkami let přinášet nové poznatky o pohybu mamutů, jejich využívání i každodenním životě lidí pod Pálavou.