V Dolních Věstonicích můžete spojit procházku pod Pálavou s poznáváním jednoho z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Česku. Právě tady vznikla před zhruba 27 až 29 tisíci lety Věstonická venuše – drobná figurka z pálené hlíny, která změnila představu o technických schopnostech i umění tehdejších lidí. Je vysoká přibližně 111 milimetrů, široká 44 milimetrů a hluboká 26 milimetrů.
Nález u pravěkého ohniště
Sošku objevili 13. července 1925 při výzkumu v Dolních Věstonicích. Archeologické práce vedl Karel Absolon, který zdejší lokalitu začal systematicky odkrývat už v roce 1924. V den nálezu však nebyl přímo na místě: objev je spojován s předákem kopáčů Josefem Seidlem a technickým vedoucím Emanuelem Daniou.
Venuše ležela v silné vrstvě popela poblíž centrálního ohniště a byla rozlomená na dvě části. V okolí se našly také stopy po přepalování nebo ničení předmětů, například pazourkových nástrojů. Mohlo jít o záměrné jednání s rituálním významem, jeho konkrétní smysl ale neznáme.
Soška s otiskem prstu
Figurka nemá chodidla a na temeni má čtyři mělké vpichy. Nad levou hýždí se dochoval otisk dětského prstu – nenápadná stopa člověka, který s hlínou pracoval před tisíciletími.
Venuše pochází z období gravettienu, které se na Moravě označuje také jako pavlovien. Moravské zemské muzeum ji řadí mezi nejstarší známé keramické umělecké předměty na světě. Její výroba dokládá, že lidé uměli hlínu tvarovat a vypalovat dávno před vznikem zemědělských kultur, s nimiž se keramika obvykle spojuje.
Co prozrazují Dolní Věstonice a Pavlov
Dolní Věstonice spolu s Pavlovem tvoří archeologický komplex světového významu. Výzkumy zde odkryly nástroje, ozdoby, plastiky lidí i zvířat a doklady tkaní textilu, broušení kamene nebo drcení rostlinné potravy. Obraz tak doplňuje běžnou představu lovců mamutů: nešlo jen o lovce, ale také o zručné tvůrce s rozmanitými znalostmi a dovednostmi.
Ženské paleolitické plastiky se souhrnně nazývají venuše, jejich skutečná funkce však zůstává neznámá. Mohly souviset s plodností, tělem, předky nebo jinými symbolickými představami. Bez důkazů nelze říct, že sloužily při šamanských obřadech. Archeologické nálezy otevírají pohled do světa dávných lidí, jehož symbolům dnes už nemusíme přesně rozumět.
Procházka po stopách pravěku
Archeologický areál Dolní Věstonice–Pavlov je národní kulturní památkou. Od roku 1947 navazuje na Absolonův výzkum Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně. Místní krajinu propojuje Archeostezka Dolní Věstonice–Pavlov: měří 4,1 kilometru, má pět zastavení a spojuje Archeopark Pavlov s Domem přírody Pálavy v Dolních Věstonicích.
Další souvislosti nabízí Archeopark Pavlov a v Brně také Pavilon Anthropos Moravského zemského muzea v Pisárecké ulici. Originál Věstonické venuše je uložen ve sbírce Ústavu Anthropos a kvůli své citlivosti se vystavuje jen při mimořádných příležitostech.