Loukov, místní část obce Dolní Město v okrese Havlíčkův Brod, může být cílem výletu pod Melechov i za novou rezervací divokých koní. Areál o rozloze přes 20 hektarů vznikl 26. května 2026 jako první svého druhu na Vysočině a osmnáctý v České republice. Leží na soukromých pozemcích, takže je třeba počítat hlavně s pozorováním z okolí: potvrzená otevírací doba ani možnost vstupu do ohrady nejsou k dispozici.
Okolní výlet i pohled na koně zvenčí
Návštěvu Loukova lze spojit s výstupem na Melechov, zastávkou u kostela svaté Markéty nebo cestou do okolí Dolního Města a Lipnice nad Sázavou. Režim přístupu k rezervaci je možné zjistit u organizace Česká krajina, která se podílí na její odborné stránce. Koně nejsou určeni ke krmení, hlazení ani k přímému kontaktu.
Rezervace není zooparkem ani běžným chovem. Úlohu při péči o krajinu mají zastat samotná zvířata: celoroční pastvou a pohybem postupně měnit podobu zdejších pozemků.
Od zarůstajících luk k pestré mozaice
Terén pod Melechovem tvoří prudší svahy, remízky, údolí bývalého potoka i okraj lesa s tekoucí vodou. Koně spásají také starou trávu, která se na neudržovaných plochách může hromadit. Jejich pohyb vytváří vyšlapané stezky a rozrušená místa, zatímco nízký porost a různorodé podmínky podporují vznik pestré mozaiky stanovišť pro rostliny, hmyz i další živočichy.
Výzkum českých vědců na jedenácti lokalitách srovnával plochy s celoroční pastvou s okolními nepasenými místy. Výsledky podporují závěr, že velcí kopytníci přispívají k pestřejším hmyzím společenstvům. Přirozené pastvě se obecně připisuje také možný přínos pro půdu, zadržování vody a ukládání uhlíku; nejde však o výsledky změřené přímo v Loukově.
Čtyři hřebci z Podyjí a Dobřan
První dva exmoorští poníci dorazili do rezervace na konci května z chovu v Národním parku Podyjí. V červnu je doplnili další dva hřebci z rezervace v Dobřanech, kteří se kvůli vzájemným konfliktům nehodili do původní skupiny. Při založení rezervace byli uváděni dva hřebci, na začátku července už čtyři. Do konce roku 2026 se plánoval příjezd dalších tří zvířat.
Stádo tvoří takzvanou bakalářskou skupinu, tedy samci. Časem by mohlo sloužit také k plemenným účelům. Majitelka pozemků zvažuje rozšíření rezervace směrem k okolním mokřadům a případné vytvoření chovné skupiny; zatím jde o záměry, nikoli potvrzenou další etapu.
Soukromý projekt s pomocí místních
Za rezervací stojí Ivana Jungová s manželem. Pozemky koupili na konci roku 2025 poté, co se dozvěděli o programu návratu velkých kopytníků do české krajiny. Plocha nemá sloužit intenzivnímu zemědělství, ale ochraně přírody.
Před příjezdem koní bylo potřeba ohradit celý areál, připravit menší aklimatizační výběh a vybudovat napajedla. Vodu zvířatům poskytuje také slepé rameno potoka při okraji pozemků. S přípravami pomáhali místní zemědělci.
Poníci z jihozápadní Anglie
Exmoorští poníci pocházejí z jihozápadní Anglie a vzhledem, velikostí i zbarvením připomínají původní divoké koně Evropy. Jsou přizpůsobeni celoročnímu pobytu venku a potravu si hledají sami. Při dostatečně velké ploše a přístupu k vodě nepotřebují běžnou péči stájového chovu ani pravidelné přikrmování.
V Česku se tento způsob ochrany krajiny výrazněji uplatnil poprvé v roce 2015 v rezervaci u Milovic. Česká krajina, která stojí za odbornou stránkou projektu v Loukově, se věnuje také návratu zubrů a zpětně šlechtěných praturů. Na těchto projektech spolupracuje s vědci z českých univerzit a Akademie věd ČR.