Výlet ke studánce Panny Marie Lurdské u Cetvin vede krajinou Novohradských hor, nedaleko řeky Malše a dnešní česko-rakouské hranice. Pramen se nachází u drobné Lurdské neboli Jeskynní kaple v lese nad někdejším městečkem. Celé místo dnes spadá pod obec Dolní Dvořiště a nabízí neobvyklou kombinaci přírody, poutní tradice a historie pohraničí.
Výchozím bodem je kostel v zaniklých Cetvinách
Cetviny ležely na pravém břehu Malše přímo u hranice. První písemná zmínka o nich pochází z roku 1325, městečkem se sídlo stalo mezi lety 1563 a 1570. Ve 20. století však jeho podobu výrazně ovlivnily poválečné změny a vznik přísně střeženého pohraničí.
Po roce 1946 odešla většina německy mluvících obyvatel a po zřízení hraničního pásma v roce 1951 začaly Cetviny postupně mizet. V letech 1955 a 1956 byla odstraněna většina zdejších domů. Z původní zástavby se tak dochovaly jen omezené pozůstatky a připomínky v terénu. Nejvýraznější stavbou zůstal kostel Narození Panny Marie a nedaleko něj také starý hřbitov.
Kostel má středověké kořeny, jeho existence je doložena už v roce 1384. Po poškození během třicetileté války prošel později barokními úpravami. Rekonstrukce začala v roce 1995 a po jejím dokončení byl kostel znovu vysvěcen v roce 2003. Právě od něj se vyplatí pokračovat ke kaplím a studánce v lese.
Čtrnáct zastavení mezi kostelem a kaplí
Ke studánce stoupá křížová cesta se čtrnácti kamennými zastaveními. Podle farních údajů byla osazena v roce 1883. Trasa prochází lesem a svažitým terénem, který podtrhuje odlehlý charakter místa. Cestou se otevírají pohledy do krajiny, v níž dnes téměř nic nepřipomíná někdejší rušnější život.
Součástí poutního areálu je také Farská kaple z roku 1827, rozšířená v roce 1844. Na konci křížové cesty stojí Lurdská kaple z roku 1892. Právě u ní ze skalního podloží vyvěrá pramen. Pro stejné místo se používají také názvy Jeskynní kaple a kaple Panny Marie Lurdské.
Pramen spojený s příběhem ze 17. století
O vodě ze studánky se vypráví příběh, jehož počátky tradice klade do roku 1616. Manželé ze Štýrska měli ve snu spatřit pramen ukrytý v jihočeských pohraničních lesích. Když pak ve vodě vykoupali své nemocné dítě, mělo se uzdravit.
Tento příběh patří k náboženské tradici Cetvin, nikoli k lékařsky doloženým účinkům vody. Studánka je proto především historickým a duchovním místem. V dostupných podkladech se také neuvádí, že by byla voda v současnosti ověřena jako pitná, takže na ni nelze spoléhat jako na jediný zdroj občerstvení.
Klidná vycházka po stopách pohraničí
Cesta od kostela ke studánce měří podle původních turistických podkladů přibližně 1,5 kilometru a vede po žlutě značené trase. Protože se značení i schůdnost některých úseků mohou měnit, je dobré si cestu před výpravou projít v mapě. Výlet spojuje návštěvu kostela, hřbitova a pozůstatků zaniklého sídla s lesní cestou ke kaplím.
Cetviny nejsou běžným turistickým areálem se službami. Na místě je třeba počítat s vlastním občerstvením a s ohleduplným pohybem v prostoru hřbitova i kolem historických staveb. Okolí lze využít také pro delší pěší nebo cyklistické trasy podél Malše, k rakouské hranici a do dalších částí Novohradských hor. Regionem vedou například cyklotrasa 34 Rožmberského dědictví a naučná stezka Řemeslo na řece.