Na adrese Domašínská čp. 360 stojí nenápadný přízemní dům, který je dnes kulturní památkou. Jeho význam souvisí s rodinou Laichterových: z Dobrušky pocházeli nakladatel Jan Laichter a spisovatel Josef Laichter, později se s domem pojila také malířka Věra Jičínská. Stavba je konkrétním místem, odkud lze při procházce městem poznávat širší příběh českého nakladatelství a umění.
Od staré parcely ke klasicistnímu domu
Písemné prameny dokládají parcelu už v roce 1604, kdy ji měl vlastnit Jan Šoška. Samostatný grunt tu vznikl roku 1652 oddělením od sousedního domu čp. 361. V roce 1710 nemovitost koupil Václav Řehák. Jeho dcera Helena se provdala za Kašpara Leichtera a dům pak zůstal v majetku Laichterových více než dvě a půl století.
Podobu, kterou stavba připomíná dnes, ovlivnil požár Dobrušky v roce 1806. Po něm byl dům obnoven v klasicistním stylu, typickém pro městskou zástavbu první třetiny 19. století. Zděné průčelí má dvě okenní osy, okna lemují profilované šambrány a nad nimi se zvedá štít s půlkruhově zaklenutým oknem. Sedlová střecha i střídmé průčelí zachovávají stavbě skromný vzhled.
Dva bratři a české knihy
Dům bývá spojován především s Josefem Laichterem, rodákem, který se věnoval právu i literatuře. V románu Sychrova éra z roku 1892 se vrátil do Dobrušky 80. let 19. století a zachytil střet politických a společenských názorů v maloměstském prostředí.
Výraznou osobností rodiny byl také Josefův bratr Jan. Pracoval v Ottově nakladatelství a podílel se mimo jiné na přípravě Ottova slovníku naučného a Ruské knihovny. Roku 1893 založil spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Františkem Drtinou časopis Naše doba. Později vybudoval vlastní nakladatelství, které vydávalo překlady antických autorů, beletrii i odborné historické práce. K jeho významným počinům patřila edice České dějiny. Za přínos české knižní kultuře získal v roce 1945 čestný doktorát filozofie Univerzity Karlovy.
Věra Jičínská a rodinný odkaz
Další kapitolu představuje Prokop Laichter, Janův syn, který se věnoval výtvarnému umění a knižní ilustraci. V roce 1931 se jeho druhou manželkou stala akademická malířka Věra Jičínská. Studovala v Praze, Mnichově a Paříži, kde se setkala také s Bohuslavem Martinů. Po návratu z Paříže často tvořila v Dobrušce a v Orlických horách.
Jičínská pracovala s pastelem, grafikou, kresbou, akvarelem i olejem. V Dobrušce zachytila například kostel svatého Ducha nebo místní kovárnu. Její tvorba sahala od analytického kubismu a purismu k osobité práci s barvou, tvarem a světlem.
Prokop Laichter věnoval v roce 1967 městu rodný dům, část rodinného a nakladatelského archivu i umělecké sbírky. Do muzea se později dostaly desítky obrazů Věry Jičínské a také množství kreseb a fotografií. Sbírka se průběžně zpracovává a restauruje; její část byla v letech 2025 a 2026 představena na mezinárodní výstavě v maďarském Pécsi.
Součást procházky městem
Laichterův dům není běžně otevřenou muzejní expozicí. Možnosti prohlídky poskytuje Vlastivědné muzeum Dobruška nebo informační centrum. Muzeum uchovává významné části laichterovského archivu a sbírku Věry Jičínské.
Návštěvu domu lze spojit s dalšími místy v Dobrušce: s muzeem, rodným domem F. L. Věka, radnicí nebo kostelem svatého Ducha.