Na Chlum se dá vyrazit pěšky z Chábor nebo Semechnic po červené turistické značce. V lese jihovýchodně od Dobrušky tu čekají pozůstatky pravěkého hradiště a pohřebiště. Nejde o místo s odkrytými stavbami či upravenou archeologickou expozicí: podstatné jsou valy a další terénní stopy, kterých si člověk všimne spíš při pomalejší chůzi.
Opevněná ostrožna nad krajinou
Chlum leží v katastru Mělčan, místní části Dobrušky. Lesní komplex má rozlohu přibližně 210 až 212 hektarů a rozkládá se mezi Dobruškou, Semechnicemi, Cháborami a Podchlumím. V textech a mapových podkladech se místo může objevovat také pod názvy Chlum u Dobrušky nebo Semechnice.
Pravěké hradiště stálo na jižním výběžku hřebene. Podle archeologických popisů lze v terénu rozeznat náznaky dvou příčných valů, které uzavíraly a chránily ostrožnu. V lesním prostředí jsou dnes snadno přehlédnutelné, přesto připomínají, že vyvýšené místo mělo pro někdejší obyvatele krajiny význam.
Lokalita se obecně spojuje s dobou bronzovou, případně s širším obdobím prvního tisíciletí před naším letopočtem. Přesnější datování nelze určit jedním konkrétním letopočtem. Hradiště navíc nemuselo vzniknout současně s nedalekým pohřebištěm a obě místa nemusela tvořit jeden sídelní celek.
Mohyly na svahu k Semechnicím
Na svahu obráceném k Semechnicím se nachází žárové pohřebiště s mohylami, spojované s lužickou kulturou a širším okruhem kultur popelnicových polí. Při žárovém pohřbu byli zemřelí spalováni a jejich ostatky se ukládaly do hrobů, někdy spolu s dalšími předměty. Nad některými hroby vznikaly mohyly, které zanechávaly v krajině viditelnou stopu.
Odborné podklady uvádějí zhruba čtyřicet dochovaných nebo rozpoznatelných mohyl. Jejich dnešní počet a stav ale nemusí odpovídat původní podobě pohřebiště. Některé objekty mohly být v minulosti narušeny například při lesním hospodaření a místo neprošlo rozsáhlým moderním archeologickým výzkumem.
Dílčí průzkum provedlo v roce 1924 muzeum v Hradci Králové. Chlum je tak významným dokladem pravěkého osídlení Dobrušska, návštěvníci tu však nenajdou rozsáhle odkryté nálezy ani venkovní expozici. Historii je třeba číst přímo v lese a v uspořádání terénu.
Procházka, která vyžaduje pozornost
Červená turistická značka vede k návrší z Chábor i ze Semechnic. Při orientaci mohou posloužit také Mělčany a Podchlumí. Chlum je spíše cílem klidné procházky než návštěvou výrazné památky: valy, nerovnosti a skupiny mohyl nejsou vždy na první pohled patrné. Pomůže proto mapa nebo předchozí seznámení s polohou hradiště a pohřebiště. Stav lesních cest, značení i možnosti parkování se mohou měnit; konkrétní podobu trasy je třeba zjistit v mapových podkladech.
Pravěké hradiště není středověký hrad
Chábory mohou být nástupním místem na Chlum, v jejich okolí se však nacházejí také pozůstatky středověkého hradu. S pravěkým hradištěm na Chlumu nesouvisejí. Jde o dvě odlišné lokality z různých historických období: na Chlumu jsou hlavními stopami valy a pohřební terénní relikty, zatímco hradní pozůstatky patří do středověku.
Archeologické pozůstatky je třeba ponechat na místě. Kopání, sběr případných nálezů i poškozování valů a mohyl by ničily stopy, díky nimž lze dávné využívání Chlumu v krajině rozpoznat.