Při procházce Deštným v Orlických horách se dá na chvíli sejít k povalovému chodníku, který vede přírodní památkou Kačenčina zahrádka. Mokřadní a luční území leží přímo uprostřed obce, mezi lyžařskými sjezdovkami. Chodník umožňuje nahlédnout do citlivých porostů, aniž by návštěvníci museli vstupovat přímo do nich; cestu doplňují informační panely či tabulky o místní vegetaci.
Jde o malý cíl na krátkou zastávku, nikoli o rozsáhlý výlet. Chráněné území má přibližně 0,67 hektaru a leží v nadmořské výšce 658 až 668 metrů. K přírodní památce patří od prosince 2005 a je součástí CHKO Orlické hory.
Různé typy luk na malé ploše
Kačenčina zahrádka se rozkládá na svahu obráceném k severu. Místní podloží tvoří hlavně granodiority, žuly a amfibolity, z nichž vznikají kyselé půdy chudší na živiny. Rozdíly ve vlhkosti a úživnosti půdy umožňují, aby se tu vedle sebe udrželo několik různých rostlinných společenstev.
Návštěvníci tu mohou zahlédnout nevápnitá mechová slatiniště, vlhké pcháčové louky, tužebníková lada, horské smilkové trávníky i horské trojštětové louky. K tomu se přidávají porosty křovinných vrb. Botanické průzkumy zaznamenaly na lokalitě zhruba 120 druhů cévnatých rostlin.
K nejvýraznějším patří rosnatka okrouhlolistá, drobná masožravá rostlina z vlhkých a rašelinných míst. Roste tu také ostřice Davallova, prstnatec májový, upolín nejvyšší, pětiprstka žežulník a bledule jarní. Podle turistických podkladů bývá nejvíc kvetoucích druhů k vidění v červnu, záleží však na počasí a průběhu sezony.
Motýl závislý na krvavci i mravencích
Rostliny nejsou jediným důvodem, proč má lokalita přírodovědný význam. Žije tu například zmije obecná a ještěrka živorodá. Z průzkumů pochází také záznam 67 druhů brouků, 19 druhů denních motýlů a 60 druhů pavouků.
Zvláštní pozornost poutá modrásek bahenní. Jeho housenky se nejprve vyvíjejí v květenstvích krvavce totenu a později se dostávají do mravenišť, kde využívají larvy a kukly hostitelských mravenců. K životu motýla je tak potřeba vhodná rostlina, konkrétní druhy mravenců i zachované podmínky na louce.
Ochrana zahrádky vyžaduje pravidelnou péči
Podobné louky se udržují jen díky péči. Kačenčina zahrádka pravděpodobně přežila z dřívější doby díky méně intenzivnímu hospodaření, například občasnému kosení a možnému spásání ovcemi či kozami. Zatímco okolní pozemky se postupně měnily vlivem intenzivnějšího zemědělství, zde zůstal zachován cenný zbytek původních stanovišť.
Dnes se území pravidelně kosí, posečená hmota se odklízí a odstraňují se náletové dřeviny. Louka se nekosí celá naráz, aby část porostu zůstala hmyzu a dalším drobným živočichům jako zdroj potravy i úkryt v různých částech sezony. Odborné průzkumy se věnovaly také houbám, měkkýšům, mechorostům nebo vodnímu hmyzu.
Při prohlídce je třeba držet se chodníku a netrhat rostliny. Název přírodní památky odkazuje na Kačenku, pohádkovou vládkyni Orlických hor, kterou ve svých dílech připomínali také Alois Jirásek a Božena Němcová.