Na Dutém kameni u Cvikova se dá během krátkého výletu spojit procházka lesem s objevováním neobvyklých skal i historických úprav. Zalesněný hřbet měří přibližně 600 metrů a jeho pískovcové stěny, věže a výchozy ukrývají také vytesané schody, kamenný stůl a pozůstatky slunečních hodin.
Od silnice ke skalnímu hřbetu
Přírodní památka leží v katastru Drnovce, který patří pod Cvikov, a zasahuje také na území sousedních Kunratic u Cvikova. Chráněná plocha má zhruba 6,63 hektaru a přírodní památkou byla oficiálně vyhlášena 6. září 1963.
Přístup vede od silnice I/13 mezi Cvikovem a Jablonným v Podještědí, v prostoru u Drnovce. Odtud pokračuje pěší cesta lesem ke skalám a dál na vyhlídku. Starší turistické popisy jako výchozí místo zmiňují okolí motorestu Dutý kámen; poblíž památky později vznikla také parkovací stání. Jejich dostupnost a dopravní značení se mohou měnit.
Pískovec v podobě vějíře a varhan
Nejzajímavější útvary vznikly tam, kde se svrchnokřídový pískovec setkal s bazickou vyvřelinou z třetihor. Kontakt s vyvřelou horninou pískovec přeměnil a rozčlenil do sloupců i desek. Štíhlé útvary známé jako Vějíř nebo Varhany se skládají do vějířovitého tvaru; některé sloupky jsou široké jen několik centimetrů a dosahují výšky kolem tří metrů.
Původní označení Dutý kámen se nejspíš vztahovalo k samostatné skalní věži s dutinou a otvory připomínajícími oči nebo ouška. Teprve později se název začal používat pro celý hřbet. Při cestě tak návštěvníci míjejí více skalních útvarů, nikoli jediný osamocený balvan.
Stopy po někdejším výletním místě
Horský spolek pro nejsevernější Čechy, německy Gebirgs-Verein für das Nördlichste Böhmen, nechal na začátku 20. století část místa upravit pro výletníky. U začátku cesty stojí Karolínin odpočinek, kamenné odpočívadlo s lavicí a reliéfem koruny. Ve skalách je také reliéf hlavy s vavřínem, lyrou a mečem. Podle regionálního popisu vznikl roku 1913, sto let po úmrtí německého básníka Theodora Körnera.
V pramenech se objevují roky 1913 i 1914, protože připomínají různé etapy úprav. S rokem 1913 se pojí vyhlídková úprava a reliéf, zatímco na kamenném stole je uvedeno datum 19. července 1914. Tyto historické údaje se liší od pozdějšího oficiálního vyhlášení přírodní památky.
Schody na Široký kámen a sluneční hodiny
Po hřbetu vede cesta ke skále Široký kámen. Výstup usnadňuje schodiště vytesané přímo do pískovce; jeden z popisů uvádí 38 stupňů. Nahoře stojí osmihranný kamenný stůl s lavicí, odkud se otevírá výhled směrem k Drnovci, Cvikovu a okolní krajině.
Na horní ploše stolu zůstal ciferník slunečních hodin se zapuštěným hrotem, jehož stín ukazoval čas. Součástí místa bývala také astronomicko-geografická orientační tabule s údaji o směrech a vzdálenostech k evropským městům. Z tohoto zařízení se dochoval především ciferník a hrot; na kameni jsou čitelné i historické údaje o místní odchylce od středoevropského času a zeměpisné poloze.
Stezka je krátká, místy však vede nerovným terénem kolem skal a po zbytcích tesaných schodů. Na vyhlídce je třeba dbát opatrnosti, zejména za mokra a při pohybu dětí. V přírodní památce je nutné držet se povolených cest a nepoškozovat skály ani historické reliéfy.