Prohlídka zámku Chyše může vést od pokoje spojeného s Karlem Čapkem přes barokní sály až do historického sklepení. V areálu na Karlovarsku navíc funguje obnovený pivovar s restaurací, takže návštěva nabízí vedle památek i zastávku u místního piva.
Čapkův pobyt i zámecké interiéry
Karel Čapek působil v Chyších v roce 1917 jako domácí učitel a vychovatel třináctiletého Prokopa IV. Lažanského. Na zámku pobýval od začátku května do září. Bylo to jeho první zaměstnání po dokončení univerzitních studií.
Jeho pobytu se věnuje stálá expozice Karel Čapek a západočeský kraj. Přibližuje autorův čas v Chyších i jeho vztah ke Karlovarsku, zejména ke Karlovým Varům a Prohoři. S prostředím západních Čech se spojují například díla Krakatit, Věc Makropulos a Modrá chryzantéma nebo povídka Na zámku.
Zámecký okruh zahrnuje reprezentační i obytné místnosti. K vidění jsou barokní sály, jídelna, rezidence majitelů panství, knihovna, kavalírský pokoj, pokoj Karla Čapka i sbírka loveckých trofejí. Zaujmout může také sál s nástropní malbou, která je připisována Petru Brandlovi. Prohlídka s průvodcem trvá přibližně 50 minut; nabídku lze podle programu rozšířit o sklepení, středověkou baštu, barokní studnu nebo park.
Od středověkého sídla k novogotické podobě
Počátky zdejšího panského sídla sahají do 12. století, přesné určení nejstarší historie se však v pramenech liší. První výslovná písemná zmínka o hradu pochází z roku 1473. V roce 1578 nechal Mikuláš z Lobkovic sídlo proměnit v reprezentativní renesanční zámek a na přelomu 17. a 18. století následovala barokní přestavba.
Podobu, která dnes Chyším dodává romantický ráz, získal zámek při úpravách v letech 1856 až 1858. Podle návrhů Ignáce Ullmanna tehdy vznikla stavba inspirovaná tudorovskou gotikou. Od roku 1766 patřil zámek rodu Lažanských, který jej vlastnil do roku 1945.
Po válce přešel areál do státního vlastnictví a využívaly ho různé státní a školské instituce. Od 70. let zůstal uzavřený a chátral. Změna přišla v roce 1996, kdy jej koupili Vladimír a Marcela Lažanští. Následná obnova pomohla zachránit zámek i další části areálu, včetně zdiva, interiérů, středověké bašty, barokní studny a přibližně devítihektarového parku. Rekonstrukce z let 1997 až 2001 byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky.
Pivovar v historickém areálu
Pivovarnická tradice se v Chyších uvádí už od roku 1580. Panský pivovar vznikl v letech 1839 až 1841, výroba se však po dlouhé přestávce obnovila až v roce 2006. Znovu se tu vaří nepasterizované pivo.
Objednaná prohlídka pivovaru vede k desetih hektolitrové varně, vířivé kádi, spilce a ležáckému sklepu. Její součástí bývá také ochutnávka piva přímo z ležáckých tanků. K výrobě se používají slady z Čech a Moravy, žatecký chmel a voda z Doupovských hor; pivo se nefiltruje ani nepasterizuje. V nabídce bývá například světlý Prokop 11°, polotmavý a tmavý Prokop 12° i sezónní speciály.
V historických prostorách pivovaru je restaurace. Návštěvní režim zámku, ceny i případná omezení se během roku mění a prohlídku pivovaru je třeba rezervovat předem.