Chvojenec na Pardubicku není jen obcí na cestě mezi Holicemi a Rokytnem. Právě tady rodina Kozákových šlechtí česnek a připravuje jeho sadbu. Kdo se chce podívat přímo na pracoviště, najde ho na adrese Chvojenec 75 u Holic. Pravidelné prohlídky ani pevná návštěvní doba vypsané nejsou, návštěvu je proto nutné domluvit předem.
Česnekové šlechtění má v rodině dlouhou historii. Jan Kozák se mu věnuje od roku 1989, soukromě začal pracovat v roce 1992 a v roce 2017 předal podnik synovi Václavovi. V Chvojenci podle údajů rodiny vzniklo 21 odrůd, z toho 15 je stále v prodeji. Další čekají na registraci nebo se teprve vyvíjejí.
Jak se vybírají nové odrůdy
Česnek se běžně nerozmnožuje semeny, protože jde o sterilní rostlinu. Šlechtitelé proto vybírají zajímavé jedince přímo v porostu a sledují například velikost cibule, počet stroužků, barvu, dobu dozrávání nebo odolnost. Vybrané rostliny pak množí stroužky a opakovaně zkoušejí, zda si požadované vlastnosti zachovávají.
Součástí práce je také péče o sadbu a její ozdravování od virů. Kozákovi k tomu využívají technické izoláty i laboratorně ozdravený materiál. Vegetativně množená sadba podléhá pravidlům a kontrole. Jan Kozák původně pracoval na šlechtitelské stanici v Heřmanově Městci, kde se věnoval i jiným plodinám. Po jejím zrušení pokračoval samostatně. Množení sadby dnes zajišťují také smluvní pěstitelé z různých částí republiky, zatímco chvojenecké pracoviště se soustředí hlavně na šlechtění a laboratorní činnost.
Odrůdy pro různé termíny sklizně
Mezi česneky Kozákových jsou paličáky, které vytvářejí květní stvol s květenstvím a pacibulkami, i nepaličáky, jimž stvol chybí. Podzemní část rostliny se správně nazývá cibule, zatímco palice je květenství na konci stvolu.
Raný nepaličák Lukan se podle popisu šlechtitele sklízí obvykle do 10. července. Jeho cibule mívá osm až třináct stroužků, někdy i více. Vekan je raný úzkolistý paličák s výrazně fialovými cibulemi a dobře má snášet také oblasti s vyšší hladinou spodní vody.
Velmi raný ozimý paličák Bjetin dozrává už v prvních dnech července a zpravidla tvoří osm velkých stroužků. Šlechtitel uvádí také jeho vhodnost pro lidi s citlivým nebo nemocným žlučníkem. Jde o tvrzení podniku, nikoli o obecné lékařské doporučení.
Později dozrávají nepaličáky Benátčan a Japo II. Polopozdní Slavin II má pravidelnou fialovou cibuli s deseti až čtrnácti stroužky. Při správném skladování se podle popisu šlechtitele může uchovat až do konce dubna. Odrůdy se tak liší nejen vzhledem, ale i termínem sklizně, velikostí stroužků a dobou skladovatelnosti.
Jména odkazují na rodinu
Osobní stopu nesou také názvy odrůd. Lukan, Vekan, Elin, Slavin a Bjetin podle rodiny připomínají jména jejích členů, Blanin zase odkazuje na Blanku, manželku Jana Kozáka. U novějších odrůd volí Václav Kozák názvy zakončené na -ko nebo -ka.
Podnik se označuje za největšího producenta česnekové sadby v České republice a uvádí také nejvyšší počet vlastních odrůd v Evropě. Jde o tvrzení samotného podniku. Aktuální nabídku sadby lze zjistit v jeho objednávkovém systému.
Co dalšího je v okolí Chvojence
Obec leží v krajině někdejší zemské stezky směrem k Praze a její historie sahá nejméně do 14. století. U silnice na Rokytno se nacházejí valy a příkopy bývalého tvrziště. V katastru obce leží také přírodní rezervace Žernov s dubohabrovým lesem a rybníky Mordýř a Šmatlán.
Chvojenec 75 je adresa šlechtitelského pracoviště, nikoli místo s pravidelně organizovanými prohlídkami. Prodej Jana Kozáka se plánuje také v Poběžovicích u Holic; jeho termíny i sortiment se mohou měnit.