Chvatěrubský zámek najdete asi tři kilometry jižně od Kralup nad Vltavou, na pravém břehu řeky. Jeho torzo stojí na vyvýšené ostrožně a dodnes připomíná spíš hrad než pohodlné šlechtické sídlo. Za výraznou siluetou se přitom skrývá několik staletí proměn: původní tvrz, středověký hrad, renesanční zámek i velkolepá barokní přestavba, která zůstala nedokončená.
Ostrožna, příkop a středověké opevnění
Panský dvůr nebo sídlo je v Chvatěrubech doloženo už ve 13. století. Přesný vznik opevněného areálu ale z písemných pramenů určit nelze. Původní tvrz využívala polohu nad řekou a od okolního terénu ji odděloval příkop. Postupně se proměnila v hrad, z něhož se dochovaly úseky hradeb, zbytky zdiva a také patrná hranolová věž, nejspíš z 15. století.
Vyvýšené místo poskytovalo nejen lepší ochranu, ale také výhled a kontrolu nad krajinou podél Vltavy. Na přelomu 14. a 15. století patřily Chvatěruby Zajícům z Házmburka. Roku 1467 sídlo dobylo a poškodilo vojsko Jiřího z Poděbrad. I tato událost přispěla k tomu, že dnešní areál působí jako vrstevnatá památka, nikoli jako stavba z jediného období.
Od renesančního zámku k nedokončenému paláci
Výraznou změnu přinesl Jan z Valdštejna. Po roce 1567 nechal starší sídlo přestavovat v renesančním duchu a práce trvaly přibližně do roku 1576. Zámek se stal obytnějším a lépe odpovídal nárokům šlechtického života, přičemž části původního opevnění zůstaly zachované.
V 17. století přešly Chvatěruby do majetku Lobkoviců. Sídlo však podle historických přehledů příliš neudržovali a jeho stav zhoršily také válečné škody. Nový stavební záměr se objevil po roce 1699, kdy Chvatěruby získal Kryštof Karel Voračický z Paběnic. Společně se synem Karlem Josefem připravoval rozsáhlou barokní obnovu.
Plán počítal s reprezentativním čtyřkřídlým sídlem. Kolem roku 1717 vzniklo nové obytné křídlo, celý projekt se však uskutečnit nepodařilo. Dnes tak vedle sebe stojí nedokončené jihozápadní křídlo, patrová barokní budova, pozůstatky staršího hradu a ohradní zeď s přístupovým mostkem.
Vichřice proměnila zámek ve zříceninu
Další osud stavby výrazně ovlivnila vichřice v roce 1752. Strhla nebo těžce poškodila zámeckou střechu a bez pravidelné údržby začal celý areál rychle chátrat. Část stavby se nakonec zřítila v roce 1817. Některé prostory ještě později sloužily praktickým účelům, mimo jiné jako fara, většina zámku se ale postupně změnila v romantickou zříceninu.
Dochované zdivo bylo ve 40. letech 20. století konzervováno z iniciativy Klubu českých turistů. Zámek i související pozůstatky tvrze jsou dnes kulturní památkou České republiky. S místem je spojen také spisovatel Václav Beneš Třebízský, který Chvatěruby navštěvoval.
Výlet k památce bez prohlídkové trasy
Areál je v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný. Není tu tedy běžná návštěvnická sezona, pokladna ani prohlídkový okruh. Do ruin ani za oplocení se nevstupuje; případné fotografování z bezprostředního okolí se řídí situací na místě.
Chvatěrubský zámek si lze prohlédnout z veřejně přístupných míst v obci a z okolních cest. Dobře vynikne také z protějšího břehu Vltavy, odkud je patrná jeho poloha na hraně svahu i nepravidelná silueta nedokončeného sídla. Z Kralup nad Vltavou sem vede červená turistická značka. Při pohybu v okolí je nutné držet se veřejných a bezpečných komunikací; prostor železniční trati ani její bezprostřední blízkost nejsou pro výlet vhodné.
Výlet lze spojit s kostelem svatého Petra a Pavla v obci a s výhledy na Vltavu. Chvatěruby tak osloví hlavně ty, kdo chtějí poznávat historii z krajiny, starého zdiva a stop po stavbě, která měla být mnohem velkolepější.